§ 33.
(1) Vzejdou-li pochybnosti o tom, zda byl obviněný v době, kdy se dopustil disciplinárního přestupku, při zdravém rozumu, vyšetří se jeho duševní stav. Za tím účelem vyslechnou se (§ 35, odst. 1.) osoby, které mohou podati vysvětlení, po případě vyžádají se potřebné úřední a služební zprávy a duševní stav se prozkoumá dvěma lékaři - soudními znalci. Není-li možno důkaz o duševním stavu obviněného podati bez pozorování, má čestná rada požádati příslušný trestní soud, aby tento důkaz provedl.
(2) Stejně jest postupovati tam, kde sice není pochybnosti o příčetnosti obviněného v době spáchaného disciplinárního přestupku, avšak jest pochybno, zda jest obviněný při zdravém rozumu v době, v níž se koná řízení před čestnou radou.
(3) Zjistí-li se, že obviněný vskutku trpí duševní chorobou, zajistí čestná rada, je-li toho třeba, průvodní prostředky a usnese se, aby řízení bylo přerušeno, dokud se obviněný neuzdraví. Zjistí-li se, že v době, v níž disciplinární přestupek byl spáchán, byl obviněný nemocen duševní chorobou, pro kterou nelze přestupek přičítati, usnese se čestná rada, aby řízení bylo zastaveno. K platnosti těchto usnesení vyžaduje se, aby je potvrdil úřad dozorčí.