§ 66.
Vrácení pensijních příspěvků. Odbytné při výpovědi nebo služební překážce.
(1) Zaměstnanci, kteří ze služby vystoupí, mají nárok na vrácení zaplacených pensijních příspěvků,
a) skončí-li služební poměr podle § 42 odst. 1 písm. b) a c), a neobdrží-li zaměstnanec výslužné nebo odbytné podle § 65, nebo
b) skončí-li služební poměr podle § 42 odst. 1. písm. f), leč by šlo o případ upravený ustanovením článku I. § 1 nařízení veškerého ministerstva ze dne 25. ledna 1914, č. 20 ř. z.
(2) Zaměstnanci, kteří vystoupí ze služby následkem výpovědi zaměstnavatelovy nebo pro služební překážky a nemají nároku na výslužné nebo odbytné podle § 65, obdrží, bez újmy nároku na vrácení pensijních příspěvků, jednou pro vždy odbytné, které bude vyměřeno zpravidla čtvrtinou pensijní základny (§ 62), pro ty však, kteří vystoupí ze služby pro služební překážky se započitatelnou služební dobou více nežli deseti roků, polovicí pensijní základny (§ 62).
(3) Zaměstnankyně, jejíž služební poměr skončil výpovědí následkem sňatku, obdrží, má-li aspoň pět pro výměru výslužného započitatelných roků, jednou pro vždy odbytné polovicí pensijních příspěvků jí zaplacených.
(4) Od příspěvků vrácených podle předchozích ustanovení a vyplaceného odbytného odečtou se napřed náhrady ze služebního poměru, které tu snad jsou (§ 19, odst, 3., §§ 33 a 37).
(5) Nárok na vrácení pensijních příspěvků podle tohoto nařízení nelze uplatniti před uplynutím šesti měsíců ode dne skončení služebního poměru. Nárok zaniká, nastala-li zaměstnavateli povinnost vydati prémiovou reservu, jež se ztenčuje o částku; která byla na pensijních příspěvcích již dříve vyplacena.