§ 19.
Služební povinnosti.
(1) Zaměstnanci jsou povinni práce, kterých služba jim přikázaná vyžaduje, konati věrně, pilně a poctivě podle nejlepšího svědomí a vědomí a osvojiti si svědomitě potřebné k tomu vědomosti a zručnosti. Jsou odpovědni za rychlé a přesné provedení svěřených jim služebních prací a jsou zavázáni zachovávati přesně úřední hodiny; vyžaduje-li toho zájem služby, jsou povinni k příkazu svých představených bez nároku na zvláštní odměnu konati službu mimo úřední hodiny nebo také jiné úřední práce než jim jsou obvykle přikázány, vyjímajíc úkony zřízenecké.
(2) Zaměstnanci jsou kromě toho zavázáni zachovati mlčelivost o služebních věcech vůči každému, jemuž nejsou povinni je služebně sděliti, pokud nebyli pro určitý případ této povinnosti zproštěni; povinnost mlčelivosti o věcech úředních trvá nezměněně i ve výslužbě nebo po zrušení služebního poměru.
(3) Zaměstnanci ručí za statek jim zaměstnavatelem svěřený a za každou škodu jejich zaviněním státu způsobenou. Náhrady stanoveny budou pořadem služebním.
(4) Zaměstnanci jsou povinni svým představeným poslušností a úctou a chovati se jak ve služebním styku, tak i ve styku se stranami zdvořile; přísně jest zakázáno, aby přijímali od stran vzhledem ke svým služebním výkonům dary nebo jiné výhody nebo si je dali slíbiti.
(5) Zaměstnancům jest se ve službě i mimo službu všeho vystříhati, co by mohlo býti na újmu jejich důvěryhodnosti a stavovské vážnosti, musí se také mimo službu chovati slušně a čestně a zdržovati se takových vedlejších zaměstnání, kterými by jejich služba, jejich důvěryhodnost; nebo vážnost úřadu mohla trpěti; každé vedlejší zaměstnání musí ohlásiti služebnímu úřadu.
(6) Zaměstnancům jest zapověděna účast ve spolku, příčila-li by se pro snahy nebo pro způsob činnosti spolku jejich povinnostem. Rovněž jest jim zakázáno zúčastniti se sdružení, jejichž účelem jest rušiti, zdržovati nebo zastaviti úřadování nebo službu. Zaměstnanci nesmějí náležeti k cizozemské společnosti sledující politické účely.
(7) Zaměstnanci jsou povinni podávati všechny žádosti, rozklady a stížnosti ve služebních nebo služebního poměru se týkajících osobních věcech služební cestou. Stížnosti do služebních nařízení představených nemají odkladného účinku.
(8) Zaměstnanec v dočasné výslužbě jest povinen, stane-li se zase ke službě způsobilým, nastoupiti k úřednímu vyzvání v určené lhůtě opět službu, při čemž se mu vyměří služební plat, jaký měl při odchodu do dočasné výslužby; nevyhoví-li tomuto vyzvání, zanikají veškeré nároky jeho i jeho příslušníků na odpočivné a zaopatřovací platy.