§ 8
(1) Individuální záchranné techniky zahrnují činnosti nutné k osobní záchraně a přežití v případě totální zkázy lodi, zejména bezpečné opuštění lodi, použití záchranných člunů a vorů a jiných prostředků záchrany a obsluhu jejich vybavení, vysílání nouzových signálů.
(2) Poskytováním základní první pomoci se rozumí zejména přijetí bezprostředních opatření v případě nehody vůči zraněným osobám nebo při jiné zdraví ohrožující mimořádné události.
(3) Poskytováním první pomoci se rozumí zejména poskytování první pomoci osobám v případě úrazu nebo nemoci na lodi následně po poskytnutí základní první pomoci bezprostředně v místě úrazu.
(4) Poskytováním rozšířené první pomoci se rozumí poskytování pomoci a další nutné péče o zraněné a nemocné osoby po dobu jejich přítomnosti na lodi, včetně použití publikací vydaných pro tento účel Mezinárodní námořní organizací a další pomocné literatury, a s využitím možností celosvětového systému zdravotních konzultací poskytovaných s pomocí radiokomunikací.
(5) Činností záchranáře je zejména činnost vykonávaná v zájmu záchrany osoby spatřené v moři, použití osobní výbavy záchranáře a vybavení záchranářského člunu, vydávání správných pokynů k jeho spouštění a vyzvedávání zpět na loď, vyzvedávání osoby z moře nebo trosečníka na záchranářský člun, poskytování základní první pomoci trosečníkovi v moři.
(6) Činností záchranáře s použitím rychlého záchranářského člunu je zejména činnost v zájmu záchrany osoby spatřené v moři s použitím rychlého záchranářského člunu a jeho řízení, použití osobní výbavy záchranáře a vybavení rychlého záchranářského člunu, vydávání správných pokynů k spouštění a vyzvedávání rychlého záchranářského člunu zpět na loď, pátrání po osobě v moři nebo trosečníkovi a jeho vyzvedávání na rychlý záchranářský člun, poskytování základní první pomoci trosečníkovi v moři.