3.1 Spektrálně-prostorový přechod od listové do porostové úrovně s užitím spektrálního a směrového přístupu jako podpora pro projekt SPECTRA
Norský smrk patří k nejdůležitějším stromům boreálních lesů, které představují jeden z největších biomů na Zemi. Proto je sledování a výzkum dynamiky uhlíkového cyklu (přeměna uhlíku, jeho pohlcení a zdroje) uvnitř ekosystému norského smrku, s uvážením změn globálního klimatu, v současnosti ve středu vědecké a společenské pozornosti. Stávající spektrálně-směrové systémy dálkového průzkumu (např. CHRIS na družici PROBA, MISR) jsou schopné poskytnout užitečné prostředky pro výzkum a modelování uhlíkového cyklu v různých měřítkách.
V roce 2003 byl zahájen český národní projekt CzechCarbo, který studuje mechanismy a hlavní environmentální faktory ovlivňující schopnost přijímat atmosférický uhlík evropskými lesními ekosystémy od místní do regionální úrovně. Tento projekt je založen na metodě obousměrných omezení zahrnující přístup k modelování jak shora-dolů, tak zdola-nahoru. Přístup zdola-nahoru přímo simuluje procesy výměny uhlíku mezi ekosystémem a atmosférou s využitím modelů řady vegetačních fysiologických a biologických procesů, jako fotosyntéza, respirace, transpirace atd. Zobrazující spektroskopie se dá využít k parametrizaci těchto modelů pomocí získání biologických a biochemických parametrů z hyperspektrálních dat pořízených leteckými (např. AVIRIS, HyMAP, CASI) nebo kosmickými systémy (MERIS, MODIS, Hyperion), s využitím příslušných modelů radiačního přenosu.