§ 3.
(1) Od průkazu způsobilosti v předchozím paragrafu uvedeného jest osvobozen:
1. A) kdo na území země české a Moravskoslezské před 28. Červencem 1927:
a) nabyl koncese hostinské a výčepnické anebo provozoval živnost hostinskou a výčepnickou jako schválený náměstek nebo schválený pachtýř,
b) byl zaměstnán nejméně šest let v živnosti hostinské a výčepnické jako číšník, kuchař nebo sklepmistr,
c) byl zaměstnán nejméně šest let při výrobě piva jako sládek, podstarší, sklepmistr, spilečný, vařič, nadsladovník, sladovnický,
d) byl zaměstnán nejméně šest let při výrobě vína jako sklepmistr;
1. B) kdo na území země Slovenské a Podkarpatoruské před vyhlášením tohoto zákona:
a) nabyl koncese hostinské a výčepnické, aneb povolení podle zák. čl. XXV/1899, o státním důchodku z výčepu nápojů, aneb provozoval živnost hostinskou a výčepnickou jako schválený náměstek nebo schválený pachtýř,
b) byl zaměstnán nejméně šest let v živnosti hostinské a výčepnické jako číšník, kuchař nebo sklepmistr,
c) byl zaměstnán nejméně šest let při výrobě piva jako sládek, podstarší, sklepmistr, spilečný, vařič, nadsladovník, sladovnický,
d) byl zaměstnán nejméně šest let při výrobě vína jako sklepmistr;
2. majitel obchodní živnosti podle § 38, odst. 5 živnostenského řádu, po případě § 53, odst. 5 živnostenského zákona, který žádá za koncesi obmezenou na výčep vína v časové i místní spojitosti s vlastní živností obchodní;
3. cukrář, který žádá za koncesi obmezenou na podávání kakaa, čokolády a čaje bez alkoholických přísad v časové i místní spojitosti s vlastní živností cukrářskou;
4. uzenář-výrobce, který žádá za koncesi obmezenou na podávání studených i teplých uzenářských výrobků v časové i místní spojitosti s vlastní živností uzenářskou;
5. právnické osoby, pokud jde o jejich náměstka nebo pachtýře při provozování živnosti hostinské a výčepnické ve vlastních spolkových domech v místech do 6000 obyvatelů podle posledního sčítání lidu.
(2) Osobám uvedeným v odstavci 1, č. 1, A), písm. b) až d), které v den 28. července 1927 ještě nedokončily šestiletou dobu zaměstnání tam požadovanou, a osobám, uvedeným v odstavci 1, č. 1, B), písm. b) až d), které v den vyhlášení tohoto zákona ještě nedokončily šestiletou dobu zaměstnání tam požadovanou, započítává se do tohoto šestiletí také doba ztrávená v zaměstnání po účinnosti tohoto zákona. Ustanovení toto platí také tehdy, jestliže během tohoto šestiletí přešly k některému z ostatních zaměstnání, vytčených v písm. b) až d).