§ 3
Povinnosti tuzemského dopravce
(1) Tuzemský dopravce je povinen
a) provozovat silniční dopravu vozidlem, které je
1. zapsáno v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu 14) a kterému byla přidělena státní poznávací značka České republiky, nebo
2. registrováno v jiném členském státě a určeno k přepravě zvířat nebo věcí, a
b) zajistit, aby bylo velké vozidlo vybaveno dokladem o nákladu obsahujícím údaje stanovené prováděcím právním předpisem, a uchovat tento doklad po dobu 2 let od ukončení přepravy.
(2) Vozidlem podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 lze provozovat silniční dopravu pouze v případě, že
a) nejde o provozování silniční dopravy pro vlastní potřeby,
b) ke dni ohlášení vozidla dopravnímu úřadu podle § 9 odst. 3 písm. b) počet takových vozidel nepřekračoval 25 % vozidel určených k přepravě zvířat nebo věcí a uvedených u tuzemského dopravce v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě nebo, je-li u tuzemského dopravce uvedeno více než 1 a méně než 4 vozidla určená k přepravě zvířat nebo věcí, jde o jediné vozidlo podle odstavce 1 písm. a) bodu 2; do počtu vozidel se započítávají rovněž všechna k tomuto dni ohlašovaná vozidla,
c) je najato na dobu nejvýše 2 po sobě jdoucích měsíců v kalendářním roce,
d) je najato bez řidiče,
e) jej řídí dopravce sám nebo jeho zaměstnanec a
f) při jeho provozu je v něm smlouva o nájmu s uvedením státní poznávací značky vozidla a doby nájmu vozidla a, řídí-li vozidlo zaměstnanec dopravce, pracovní smlouva nebo jiný doklad prokazující existenci pracovněprávního vztahu.
------------------------------------------------------------------
14) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti osob za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.