§ 4
(k § 5 zákona)
(1) Radiotelegrafní stanice mohou obsluhovat jen operatéři, kteří prokázali svou odbornou způsobilost složením předepsané radiotelegrafní zkoušky a mají platné vysvědčení palubního, popř. pozemního radiotelegrafisty.
(2) Radiotelefonní stanice na palubě československých letadel a lodí mohou obsluhovat operatéři, kteří prokázali svou odbornou způsobilost úspěšným složením předepsané zkoušky a mají platné vysvědčení palubního radiotelefonisty nebo palubního radiotelegrafisty. V jejich přítomnosti mohou palubní radiotelefonní stanice obsluhovat i pověřené osoby, které nemají vysvědčení, jestliže je operatér s vysvědčením předem řádně poučí.
(3) Ostatní radiotelefonní stanice mohou obsluhovat operatéři, kteří prokázali svou odbornou způsobilost úspěšným složením předepsané zkoušky a mají platné vysvědčení pozemního nebo palubního radiooperatéra. S jejich souhlasem mohou tyto stanice obsluhovat i pověřené osoby, které operatér s vysvědčením předem řádně poučí. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na radiotelefonní stanice veřejné a spojové radiotelefonní sítě, které jsou součástí jednotné telekomunikační sítě, a na stanice občanské.
(4) Vysvědčení operatérů podle předchozích odstavců vydává federální ministerstvo spojů nebo z jeho pověření Správa radiokomunikací Praha nebo Správa radiokomunikací Bratislava na základě zkoušek, složených podle předpisů, vydaných federálním ministerstvem spojů.
(5) Amatérské vysílací stanice mohou obsluhovat jen osoby, které prokázaly svou odbornou způsobilost a mají platné vysvědčení podle předpisů o zkouškách operatérů amatérských stanic, které vydá federální ministerstvo spojů.