ÚMLUVA
o správě práce: úkoly, oprávnění a organizace
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 7. června 1978 na svém šedesátém čtvrtém zasedání,
připomínajíc ustanovení existujících mezinárodních pracovních úmluv a doporučení - zejména Úmluvy o inspekci práce, 1947, Úmluvy o inspekci práce (zemědělství), 1969, a Úmluvy o zprostředkovatelnách práce, 1948 - které vyžadují provádění zvláštních úkolů správy práce, a
domnívajíc se, že je žádoucí přijmout instrumenty stanovící pravidla pro celý systém správy práce, a
připomínajíc ustanovení Úmluvy o politice zaměstnanosti, 1964, a Úmluvy o rozvoji lidských zdrojů, 1975; připomínajíc rovněž, že cílem je plná zaměstnanost s přiměřenou pracovní odměnou, a jsouc přesvědčena, že je nutné přijmout program správy práce zaměřený na tento cíl a uskutečňující cíle zmíněných úmluv,
uznávajíc, že je třeba plně dbát autonomie organizací zaměstnavatelů a pracovníků; připomínajíc v této souvislosti ustanovení existujících mezinárodních pracovních úmluv a doporučení, které zaručují práva sdružovat se, organizovat se a kolektivně vyjednávat - a zvláště Úmluvu o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se, 1948, a Úmluvu o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat, 1949 - a zakazují veškeré zasahování veřejných orgánů, jímž by tato práva byla omezena nebo bylo bráněno jejich zákonnému výkonu; a domnívajíc se dále, že organizace zaměstnavatelů a pracovníků hrají významnou roli při dosahování cílů hospodářského, sociálního a kulturního pokroku,
rozhodnuvši se přijmout některé návrhy týkající se správy v oblasti práce: úkolů, oprávnění a organizace, jež jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání,
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 26. června 1978 tuto úmluvu, která bude označována jako Úmluva o správě práce, 1978: