§ 32
(1) Je-li stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podána ve stanovené lhůtě, je příslušný pracovník Vězeňské služby povinen přezkoumat, zda je nepochybně prokázáno, že se skutek, v němž je spatřován kázeňský přestupek, stal, zda jej spáchal odsouzený, zda tento skutek je kázeňským přestupkem, jakož i další významné okolnosti. Současně přezkoumá, zda nebyla překročena kázeňská pravomoc pracovníka Vězeňské služby, který kázeňský trest uložil.
(2) Pracovník Vězeňské služby, který má právo rozhodnout o stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu:
a) zamítne stížnost, byla-li zaviněním odsouzeného podána opožděně,
b) zamítne stížnost, jestliže je spáchání kázeňského přestupku odsouzeným a jeho zavinění nepochybně prokázáno a uložený kázeňský trest je úměrný závažnosti spáchaného přestupku a je v souladu s posláním nápravně výchovné činnosti,
c) změní kázeňský trest, jestliže je spáchání kázeňského přestupku odsouzeným a jeho zavinění nepochybně prokázáno, ale uložený kázeňský trest není úměrný závažnosti spáchaného přestupku nebo není v souladu s posláním nápravně výchovné činnosti; změní-li příslušný pracovník Vězeňské služby druh nebo výši uloženého kázeňského trestu, musí být nový kázeňský trest vždy mírnější než ten, který byl odsouzenému původně uložen,
d) zruší uložený kázeňský trest, nebyly-li dostatečně objasněny všechny skutečnosti, které jsou pro uložení kázeňského trestu významné, nebo jsou-li dosavadní důkazy pro rozhodnutí nedostatečné, a vrátí věc k novému kázeňskému řízení pracovníku Vězeňské služby, který kázeňský trest uložil. V rámci nového kázeňského řízení nelze odsouzenému uložit kázeňský trest přísnější, než který byl uložen původně; proti novému rozhodnutí o uložení kázeňského trestu má odsouzený právo podat stížnost,
e) zruší uložený kázeňský trest, není-li nepochybně prokázáno, že se odsouzený kázeňského přestupku dopustil.
(3) Rozhodnutí o stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu pracovník Vězeňské služby stručně písemně odůvodní.