§ 21
(1) Děkan může na žádost studenta z vážných osobních, zejména zdravotních důvodů studenta rozhodnout, že se studentovi studium přerušuje. Děkan současně určí začátek a konec přerušení studia. Studium lze přerušit nejdéle na dobu dvou let; přerušení studia v ročníku, který student opakuje, se do této doby nezapočítává.
(2) Děkan může přerušit studium z vlastního podnětu studentovi, proti kterému bylo zahájeno trestní stíhání (§ 34 odst. 6), do ukončení tohoto stíhání, nejdéle na dobu dvou let.
(3) Přerušení studia se zaznamenává do výkazu o studiu. Po uplynutí doby přerušení studia se student zpravidla zařazuje do toho ročníku, v němž se mu studium přerušilo. Zařazení do ročníku se může podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím doby přerušení.
(4) Po dobu přerušení studia nemá student práva a povinnosti studenta.