§ 3
Příslušnost
(1) O zrušení nebo změně rozhodnutí veřejné správy rozhoduje:
a) orgán, který o věci rozhodl v poslední stolici,
b) není-li orgánu uvedeného pod písm. a), orgán, na nějž přešla jeho působnost,
c) nepřešla-li působnost podle písm. b), orgán, do jehož působnosti náleží rozhodnutí v první stolici o věcech, jichž se rozhodnutí týká,
d) není-li orgánu uvedeného pod písm. c), orgán, který určí příslušný ústřední úřad.
(2) Není-li místní příslušnost určena již podle odstavce 1, řídí se
a) ve věcech týkajících se nemovitostí (práv a povinností s jejich vlastnictvím nebo držbou spojených, k nim uplatňovaných nebo na ně ukládaných) polohou nemovitostí;
b) ve věcech, jejichž předmětem je nějaký čin nebo činnost lidská, místem, kde čin byl nebo má býti vykonán, kde se činnost konala nebo jest nebo má býti konána;
c) v jiných věcech především bydlištěm (sídlem) strany, je-li stran několik, bydlištěm (sídlem) oné, proti níž úřední úkon směřuje; nemá-li strana v tuzemsku bydliště (sídlo), pobytem, nemá-li ani ten, domovskou obcí, konečně posledním bydlištěm (sídlem) nebo pobytem v tuzemsku; nemůže-li pak žádný z těchto důvodů příslušnost založiti nebo je-li nebezpečí v prodlení, podnětem k zakročení.
(3) Byla-li by podle předchozích ustanovení založena příslušnost několika orgánů, je příslušným ten, který nejdříve ve věci zahájil řízení.
(4) Spory o příslušnost rozhoduje příslušný ústřední úřad.
(5) Spadá-li věc, o niž vznikl spor o příslušnost, do působnosti dvou nebo několika ústředních úřadů, rozhodují zúčastněné ústřední úřady ve vzájemné dohodě, a nedojde-li k ní, rozhodne vláda.