Článek 10
Soudní pravomoc
1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby soudní pravomoc byla dána pro jakýkoliv trestný čin podle této Úmluvy, byl-li spáchán:
a) na území této smluvní strany; nebo
b) na palubě lodi plující pod vlajkou této smluvní strany; nebo
c) na palubě letadla registrovaného podle práva této smluvní strany; nebo
d) občanem této smluvní strany; nebo
e) osobou, která má obvyklý pobyt na území této smluvní strany.
2. Každá smluvní strana bude usilovat o přijetí legislativních nebo jiných opatření, která budou nezbytná k tomu, aby soudní pravomoc byla dána pro jakýkoliv trestný čin podle této Úmluvy, byl-li spáchán vůči občanovi nebo osobě mající obvyklý pobyt na území této smluvní strany.
3. Každý stát nebo Evropská unie může při podpisu nebo uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či o schválení v prohlášení zaslaném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy prohlásit, že si vyhrazuje právo nepoužít pravidla soudní pravomoci stanovená v odst. 1 písm. d) a e) tohoto článku, nebo je použít pouze ve zvláštních případech či za zvláštních podmínek. +)
4. Pro stíhání trestných činů podle této Úmluvy přijme každá smluvní strana taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby její soudní pravomoc podle odst. 1 písm. d) a e) nepodléhala podmínce, že trestní stíhání může být zahájeno pouze na základě oznámení oběti nebo na základě poskytnutí informací státem, v němž ke spáchání činu došlo.
5. Každý stát nebo Evropská unie může při podpisu nebo uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či schválení v prohlášení zaslaném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy prohlásit, že si vyhrazuje právo nepoužít ustanovení odst. 4 tohoto článku, nebo je použít pouze ve zvláštních případech.
6. Každá smluvní strana příjme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k založení soudní pravomoci pro trestné činy podle této Úmluvy, pokud se domnělý pachatel nachází na území této smluvní strany a tato ho nevydá do jiného státu pouze z důvodu státní příslušnosti.
7. Pokud se více než jedna smluvní strana domáhá své soudní pravomoci ve vztahu k domnělým trestným činům podle této Úmluvy, dotčené smluvní strany spolu budou případně jednat s cílem určit nejvhodnější soudní příslušnost pro stíhání činu.
8. Aniž jsou dotčena obecná pravidla mezinárodního práva, tato Úmluva nevylučuje výkon trestněprávní pravomoci smluvní strany v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy.
+) Pozn. autora: V souladu s článkem 10 odst. 3 Úmluvy si Česká republika vyhrazuje právo neaplikovat ustanovení článku 10 odst. 1 písm. e) v celém jeho rozsahu a aplikovat jej pouze v rozsahu následujícím: Podle zákona České republiky se posuzuje i trestnost činu, který v cizině spáchala osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území trvalý pobyt.