§ 2.
(1) Nezaměstnanému dělníkovi stavebnímu v pracovním období (§ 5) může býti přiznána podpora v nezaměstnanosti ve stejné výši jako nesezonním dělníkům.
(2) Nenalezne-li stavební dělník po skončení pracovního období jiného zaměstnání a prokáže-li pracovními vysvědčeními, že jen po část pracovního období byl zaměstnán, a potvrzením zprostředkovatelny práce, že po dobu nezaměstnanosti v pracovním období řádně o práci se hlásil, může mu býti přiznána osobní podpora v nezaměstnanosti ve výši úměrné celkové době nezaměstnanosti v pracovním období. Nebyl-li stavební dělník po dobu pracovního období vůbec zaměstnán, stačí potvrzení zprostředkovatelny práce, že po dobu nezaměstnanosti v pracovním období řádně o práci se hlásil. Výše podpory se stanoví pro případ, že stavební dělník nebyl zaměstnán v pracovním období celkem po dobu:
a) od 1-3 měsíců, v částce 3 Kč denně,
b) " 3-6 " " " 4 " "
c) " 6-9 " " " 5 " "
d) " 9-10 " " " 6 " "
(3) V obcích s počtem obyvatelstva nad 7000 zvyšuje se osobní podpora o 2 Kč denně.
(4) Rodinné příspěvky pro ženu neb družku, pro děti vlastní i nevlastní do dokonaného 14. roku vyměřují se v částkách stanovených odst. 2. §u 4 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n.
(5) Podpora pro další členy domácnosti uvedené ve 4. odst. §u 4 právě dovolaného zákona, pokud byli pravidelně zaměstnáni v některém stavebním odboru, vyměřuje se v poloviční výši osobní podpory tímto nařízením stanovené a přiznané hlavě domácnosti. Pro členy domácností zaměstnané v jiném pracovním odvětví platí ustanovení 4. odst. §u 4 dovolaného zákona.