Článek 26
Výlučná odpovědnost a nesení škod jednou ze Smluvních stran
(1) Každá ze Smluvních stran je výlučně odpovědná:
a) za provedení prací a dodávek, které jí připadly rozdělením prací a dodávek v rámci společné investice, podle ustanovení schváleného společného smluvního projektu v termínu stanoveném společným harmonogramem výstavby;
b) za provoz objektů ve společném vlastnictví realizovaných na jejím území, za jejich soustavné udržování v provozuschopném stavu, jakož i za zachování podstaty těchto objektů;
c) za provoz objektů ve vlastnictví jedné ze Smluvních stran ve smyslu článku 8 odstavce 3 za jejich soustavné udržování v provozuschopném stavu, jakož i za zachování podstaty těchto objektů.
(2) Podle odpovědnosti určené v odstavci 1 každá ze Smluvních stran sama a výlučně
a) nese škody, které vznikly na pracích a objektech uvedených v odstavci 1 písmeno a) a b) jako důsledek skutečností, které zakládají její výlučnou odpovědnost, nebo jednáním třetích osob, pokud investor nebo provozovatel mohl při vynaložení veškerého úsilí, které lze od něho vyžadovat, škodě zabránit, jakož i náklady na nápravu těchto škod;
b) nese všechny škody, které vznikly v důsledku provozu objektů uvedených v odstavci 1 písmeno c), jakož i náklady na jejich nápravu;
c) je povinna uhradit druhé Smluvní straně nebo třetím osobám škody způsobené opožděným nebo nevyhovujícím provedením prací a dodávek na ni připadajících, škody vyplývající ze zhoršení podstaty objektů uvedené v odstavci 1 a škody způsobené nedodržením schváleného manipulačního a provozního řádu.
(3) Určení rozsahu škod a výše nákladů podle ustanovení odstavce 2, jakož i určení příčin a z nich vyplývajících povinností uhradit nebo nést škodu, pokud jde o vzájemný vztah Smluvních stran, patří do působnosti zmocněnců vlád.
(4) Úhrada škod druhé Smluvní straně se provede podle ustanovení článku 12 této Smlouvy.