§ 27.
(1) Trestní řízení pro přestupek může býti zahájeno teprve, když bylo vykonáno smírčí řízení podle ustanovení §§ 28 až 31. Toto ustanovení však neplatí:
1. bydlí-li strany v obvodech různých okresních soudů,
2. bydlí-li strany v obvodu okresního soudu, v němž nebylo smírčí řízení zavedeno (§ 43, odst. 2),
3. není-li tu příslušného smírčího nebo je-li příslušný smírčí vyloučen,
4. upustil-li veřejný žalobce v případech uvedených v § 23, odst.3, od stíhání teprve potom, když se ve věci konalo hlavní přelíčení.
(2) Okolnost, že se nekonalo smírčí řízení, nemůže býti po započetí hlavního přelíčení uplatňována ani stranou, ani z moci úřední. Není také důvodem k opravnému prostředku proti rozsudku.
(3) Smírčí řízení koná se na žádost osoby oprávněné k soukromé žalobě. Tato žádost budiž podána písemně neb ústně u příslušného smírčího (§ 28, odst. 1). Byla-li podána u nepříslušného smírčího, postoupí se příslušnému smírčímu a žadatel se o tom zpraví.
(4) Potvrzení o tom, že bylo vykonáno smírčí řízení (§ 30), buď připojeno k žádosti za trestní stíhání. Nestalo-li se tak, postoupí soud žádost příslušnému smírčímu, aby vykonal smírčí řízení.