A) Bezpečnostní informační služba
Z vyjádření prozatímního ředitele BIS Ústavní soud zjistil, že po listopadu 1989 došlo v několika fázích k zásadním organizačním změnám Federálního ministerstva vnitra (dále jen "FMV").
Kontrarozvědné úkoly státu postupně plnili příslušníci Úřadu na ochranu ústavy a demokracie, později příslušníci FBIS. Oba tyto úřady byly organizačními útvary FMV, jejichž příslušníci byli ve služebním poměru příslušníků SNB podle zákona č. 100/1970 Sb. Zákonem č. 527/1992 Sb. byla zřízena BIS, která se stala právním nástupcem FBIS, nikoliv FMV nebo SNB. Stejným zákonem byl pro příslušníky BIS upraven i jejich služební poměr. V tomto zákoně spojil zákonodárce nárok na příspěvek za službu příslušníků BIS pouze s dobou trvání služebního poměru příslušníků SNB zařazených v Úřadu FMV na ochranu ústavy a demokracie či ve FBIS nebo s dobou trvání služebního poměru příslušníka FBIS. Poslední úprava je pak obsažena v nyní platném zákoně č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky.
Z uvedeného je zřejmé, že napadený zákon č. 33/1995 Sb. se dotýká pouze těch příslušníků bývalé FBIS, kteří se nestali alespoň příslušníky BIS a kterým byl současně podle zákona č. 100/1970 Sb. přiznán příspěvek za službu. Po schválení zákona č. 33/1995 Sb. BIS provedla vyhodnocení jeho možných dopadů na bývalé příslušníky FBIS, kterým je příspěvek za službu vyplácen. Na zákadě tohoto zákona byl příspěvek za službu pozastaven pouze třem příslušníkům bývalé FBIS. K provedení zákona č. 33/1995 Sb. vydal prozatímní ředitel BIS rozkaz, kterým blíže konkretizoval osobní rozsah funkcí uvedených v § 134 odst. 3 písm. a) a d) zákona č. 100/1970 Sb. Tento rozkaz podle sdělení prozatímního ředitele BIS důsledně sleduje výklad jediného kompetentního orgánu v této věci - Ministerstva vnitra.