Článek 16
(1) Závisí-li podle právních předpisů jednoho smluvního státu vznik, zachování nebo obnovení nároku na dávku na existenci nebo získání určitých dob pojištění, musí příslušný nositel tohoto smluvního státu, je-li to nezbytné, přihlédnout i k existenci nebo dobám odpovídajícího pojištění získaným podle právních předpisů druhého smluvního státu tak, jako by se jednalo o pojištění podle jeho právních předpisů.
(2) Celková dávka určená k výplatě příslušnými nositeli obou smluvních států podle tohoto článku nesmí být nižší, než je minimální dávka poskytovaná podle právních předpisů smluvního státu, na jehož území příjemce bydlí. Rozdíl - pokud by k němu došlo - bude vyplácen příslušným nositelem tohoto smluvního státu.