Článek 11
(1) Pokud osoba uplatňuje nárok na dávky podle právních předpisů smluvního státu, jehož právním předpisům naposledy podléhala, pak pro účely nároku na dávky v nemoci nebo mateřství podle právních předpisů tohoto smluvního státu bude jakákoli doba pojištění splněná podle právních předpisů druhého smluvního státu považována, je-li to nezbytné, za dobu pojištění splněnou podle právních předpisů prvého smluvního státu.
(2) Pokud osoba získala nárok na dávky v nemoci podle právních předpisů obou smluvních států za totéž období neschopnosti, ať již na základě ustanovení této smlouvy, nebo jinak, bude mít nárok obdržet dávky v nemoci podle právních předpisů, jimž naposledy podléhala.
(3) Má-li žena nárok na dávky v mateřství podle právních předpisů obou smluvních států pro stejné období, ať již na základě ustanovení této smlouvy, nebo jinak, bude mít nárok obdržet dávky podle právních předpisů, jimž naposledy podléhala.
(4) V případech, kdy bez zřetele k ustanovením tohoto odstavce by osoba měla nárok na výplatu porodného podle právních předpisů obou smluvních států v případě téhož porodu, vyplatí se dávka pouze podle právních předpisů smluvního státu, na jehož území došlo k porodu. Jestliže k porodu nedošlo na území žádného ze smluvních států, bude dávka vyplacena podle právních předpisů smluvního státu, jehož právním předpisům osoba mající právo na tuto dávku naposledy podléhala.