Čl. 17
Omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům
1. K omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům je příslušný soud smluvní strany, jejímž státním občanem je osoba, o jejíž způsobilosti má být rozhodnuto, pokud tato smlouva nestanoví jinak. Jestliže soud jedné smluvní strany zjistí, že u státního občana druhé smluvní strany, který se zdržuje na jejím území, jsou důvody k omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům, uvědomí o tom příslušný soud druhé smluvní strany. To platí i v tom případě, jestliže soud učiní dočasná opatření potřebná k ochraně této osoby a jejího majetku.
2. Pokud soud druhé smluvní strany, jemuž byly oznámeny skutečnosti uvedené v odstavci 1, nezahájí do tří měsíců potřebné řízení nebo pokud se v této lhůtě nevyjádří, uskuteční řízení o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům soud té smluvní strany, na jejímž území tato osoba žije.
V takovém případě lze rozhodnutí o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům vyslovit jen z důvodů stanovených právními řády obou smluvních stran, a bude zasláno příslušnému soudu druhé smluvní strany.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se použijí obdobně i při vrácení nebo změně způsobilosti k právním úkonům.