Čl. 10
Ochrana svědků a znalců
1. Svědek nebo znalec, který se dostavil na předvolání orgánu druhé smluvní strany, nesmí být bez ohledu na své státní občanství, brán k trestní odpovědnosti, vzat do vazby nebo trestně stíhán pro trestný čin, který spáchal před překročením státních hranic této smluvní strany. Stejně tak nesmí být takové osoby trestně stíhány nebo vězněny v souvislosti s jejich výslechem jako svědků nebo znalců nebo v souvislosti s trestným činem, který též byl předmětem soudního řízení.
2. Svědek nebo znalec ztrácí ochranu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku, jestliže neopustí území dožadující smluvní strany, ač takovou možnost měl, do 7 dnů, počínajíc dnem, kdy ho dožadující orgán uvědomil, že jeho přítomnosti není více třeba. Do této lhůty se nepočítá doba, v jejímž průběhu svědek nebo znalec nemohl bez své viny opustit území smluvní strany.
3. Předvolané osoby mají právo žádat náhradu cestovních nákladů, nákladů pobytu v zahraničí a ušlý výdělek a znalec má mimo to právo na odměnu za znalecký posudek. V předvolání je nutno uvést, na jaké náhrady mají tyto osoby nárok, a na jejich žádost jim bude poskytnuta záloha na úhradu stanovených výdajů.
4. Osoby předvolané k orgánu nejsou povinny předvolání vyhovět. V předvolání nelze použít pohrůžky donucení pro případ, jestliže osoba k orgánu předvolaná předvolání nevyhoví.