Čl. 1
Právní ochrana
1. Státní občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany svých osobních a majetkových práv jako její vlastní státní občané. Mohou se volně a bez překážek obracet na soudy a jiné orgány, do jejichž pravomoci patří občanské, rodinné a trestní věci, a jsou též oprávněni žádat o zahájení řízení k ochraně svých osobních a majetkových práv.
2. Státní občané jedné smluvní strany se mohou obracet na orgány druhé smluvní strany, do jejichž pravomoci patří občanské, rodinné a trestní věci, za stejných podmínek jako její vlastní státní občané.
3. Jestliže se příslušný orgán jedné smluvní strany uvedený v odstavci 1 tohoto článku dozví o tom, že se na jeho území nebo mimo jeho území nacházejí dědici nebo ti, kdož zanechali závěť, uvědomí o tom příslušný orgán druhé smluvní strany.
4. Jestliže státní občan jedné smluvní strany zemře na území země, jejímž je státním občanem, a jestliže dědicem je státní občan druhé smluvní strany, příslušný orgán uvědomí o tom podle odstavce 1 tohoto článku diplomatickou misi nebo konzulární orgán druhé smluvní strany.