Oddíl VI. Vlastnosti vysílání a rádiových zařízení
1.137 Vyzařování: tok energie ze zdroje v podobě rádiových vln.
1.138 Vysílání: vyzařování generované rádiovou vysílací stanicí, nebo generování vyzařování touto stanicí. Například energie vyzařovaná místním oscilátorem rádiového přijímače není vysílání, ale vyzařování.
1.139 Třída vysílání: soubor vlastností vysílání označených standardními symboly, například modulace hlavní nosné, modulační signál, druh přenášených informací a případně i doplňkové vlastnosti signálu.
1.140 Vysílání s jedním postranním pásmem: amplitudově modulované vysílání obsahující jen jedno z obou postranních pásem.
1.141 Vysílání s jedním postranním pásmem s plnou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem bez omezení nosné.
1.142 Vysílání s jedním postranním pásmem s omezenou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem, v němž míra omezení nosné umožňuje její obnovu a použití pro demodulaci.
1.143 Vysílání s jedním postranním pásmem s potlačenou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem, v němž je nosná účinně potlačena a není určena k použití pro demodulaci.
1.144 Mimopásmové vysílání: vysílání na kmitočtu nebo kmitočtech v bezprostřední blízkosti potřebné šířky pásma, která je výsledkem modulačního procesu, s vyloučením nepodstatných vyzařování.
1.145 Nepodstatné vyzařování: vyzařování na kmitočtu nebo kmitočtech mimo potřebnou šířku pásma, jehož úroveň může být zmenšována, aniž to ovlivní příslušný přenos informace. Nepodstatná vyzařování zahrnují vyzařování harmonických, parazitní vyzařování, intermodulační produkty a produkty směšování kmitočtů, ne však mimopásmová vysílání.
1.146 Nežádoucí vyzařování: souhrn nepodstatných vyzařování a vyzařování původu mimopásmových vysílání.
1.146A Doména mimopásmového vysílání: kmitočtová oblast bezprostředně vně potřebné šíře pásma, v níž obecně převažují mimopásmová vysílání, která ale nezahrnuje doménu nepodstatného vyzařování. V doméně mimopásmového vysílání a v menší míře v doméně nepodstatného vyzařování se vyskytují mimopásmová vysílání definovaná na základě jejich zdroje. Podobně se mohou nepodstatná vyzařování vyskytovat jak v doméně mimopásmového vysílání, tak i v doméně nepodstatného vyzařování.
1.146B Doména nepodstatného vyzařování: kmitočtová oblast vně domény mimopásmového vysílání, v níž obecně převažují nepodstatná vyzařování.
1.147 Přidělené kmitočtové pásmo: kmitočtové pásmo, uvnitř něhož je povoleno vysílání stanice; šířka tohoto pásma se rovná potřebné šířce pásma zvětšené o dvojnásobek absolutní hodnoty kmitočtové tolerance. U kosmických stanic zahrnuje přidělené kmitočtové pásmo dvojnásobek maximálního Dopplerova posuvu, který se může vyskytnout vzhledem ke kterémukoli bodu na povrchu Země.
1.148 Přidělený kmitočet: střed kmitočtového pásma přiděleného stanici.
1.149 Charakteristický kmitočet: snadno rozpoznatelný a měřitelný kmitočet v daném vysílání.
Jako charakteristický kmitočet může být označen například kmitočet nosné.
1.150 Referenční kmitočet: kmitočet, který má pevnou a přesně určenou polohu vzhledem k přidělenému kmitočtu. Posunutí tohoto kmitočtu vzhledem k přidělenému kmitočtu je co do velikosti a smyslu rovno posunutí charakteristického kmitočtu vzhledem ke středu pásma obsazeného vysíláním.
1.151 Kmitočtová tolerance: největší přípustná odchylka středního kmitočtu pásma obsazeného vysíláním od přiděleného kmitočtu, nebo charakteristického kmitočtu vysílání od referenčního kmitočtu.
Kmitočtová tolerance se vyjadřuje v milióntinách nebo v hertzích.
1.152 Potřebná šířka pásma: šířka kmitočtového pásma právě postačující při daném druhu vysílání pro zajištění přenosu informace požadovanou rychlostí a s požadovanou jakostí v daných podmínkách.
1.153 Šířka zabraného pásma: šířka kmitočtového pásma, pod jehož dolním a nad jehož horním mezním kmitočtem je střední výkon vysílání rovný určenému procentu ß/2 z celkového středního výkonu vysílání.
Nestanoví-li doporučení ITU-R pro daný druh vysílání jinak, bude se hodnotou β/2 rozumět 0,5 %.
1.154 Vlna s pravotočivou polarizací (ve směru pohybu hodinových ručiček): elipticky nebo kruhově polarizovaná vlna, jejíž vektor elektrického pole pozorovaný ve směru šíření v pevné rovině kolmé ke směru šíření se otáčí pravotočivě, tedy ve směru pohybu hodinových ručiček.
1.155 Vlna s levotočivou polarizací (proti směru pohybu hodinových ručiček): elipticky nebo kruhově polarizovaná vlna, jejíž vektor elektrického pole pozorovaný ve směru šíření v pevné rovině kolmé ke směru šíření se otáčí levotočivě, tedy proti směru pohybu hodinových ručiček.
1.156 Výkon: veškeré odkazy na výkon budou mít podle třídy vysílání jednu z následujících forem a použije se následujících dohodnutých znaků:
a) špičkový výkon (PX nebo pX),
b) střední výkon (PY nebo pY),
c) výkon nosné (PZ nebo pZ).
Pro normální provozní podmínky i pro stav bez modulace jsou vztahy mezi špičkovým výkonem, středním výkonem a výkonem nosné u různých druhů vysílání uvedeny v doporučeních ITU-R, kterých lze použít jako vodítek.
Ve vztazích udává znak p výkon ve wattech a znak P výkon v decibelech vztažený k referenční úrovni.
1.157 Špičkový výkon (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem za normálních provozních podmínek do anténního napáječe po dobu jednoho vysokofrekvenčního kmitu při největším rozkmitu daném modulační obálkou.
1.158 Střední výkon (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem za normálních provozních podmínek do anténního napáječe po dobu dostatečně dlouhou ve srovnání s nejnižším modulačním kmitočtem.
1.159 Výkon nosné (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem bez modulace do anténního napáječe po dobu jednoho vysokofrekvenčního kmitu.
1.160 Zisk antény: poměr, obvykle vyjádřený v decibelech, mezi výkonem potřebným na vstupu bezeztrátové referenční antény a výkonem, který by bylo třeba dodat na vstup dané antény, aby v daném směru a v téže vzdálenosti vytvářely obě antény stejně veliké elektromagnetické pole nebo hustotu výkonového toku. Pokud není určeno jinak, jde o zisk antény ve směru největšího záření. Tento zisk může být uvažován pro určenou polarizaci.
Podle zvolené referenční antény se rozlišuje:
a) absolutní či izotropní zisk
(G ),
i
je-li referenční anténou prostorově izolovaná izotropní anténa;
b) zisk vzhledem k půlvlnnému dipólu
(G ),
d
je-li referenční anténou prostorově izolovaný půlvlnný dipól, jehož rovníková rovina obsahuje daný směr;
c) zisk vzhledem ke krátké vertikální anténě
(G ),
v
je-li referenční anténou lineární vodič mnohem kratší než čtvrtina vlnové délky kolmý k povrchu dokonale vodivé roviny, která obsahuje daný směr.
1.161 Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (e.i.r.p.): součin výkonu dodávaného do antény a jejího izotropního či absolutního zisku v daném směru.
1.162 Efektivní vyzářený výkon (e.r.p.) (v daném směru): součin výkonu dodávaného do antény a jejího zisku v daném směru vztaženého k zisku půlvlnného dipólu.
1.163 Efektivní vyzářený výkon na krátké vertikální anténě (v daném směru): součin výkonu dodávaného do antény a jejího zisku vztaženého k zisku krátké vertikální antény v daném směru.
1.164 Troposférický rozptyl: mechanismus šíření rádiových vln rozptylem způsobený nepravidelností nebo nespojitostí fyzických vlastností troposféry.
1.165 Ionosférický rozptyl: mechanismus šíření rádiových vln rozptylem způsobený nepravidelností nebo nespojitostí ionizace ionosféry.