§ 40.
Základ pro výpočet.
(1) Daň ze mzdy se řídí podle výše mzdy dani podrobené v mzdovém výplatním období. Rozhodnou je mzda plynoucí zaměstnanci. U zaměstnance, který pobírá mzdu z několika nynějších, dřívějších nebo budoucích služebních poměrů zároveň od různých zaměstnavatelů, nebo jehož daň ze mzdy se vypočítává několika veřejnými úřady, vypočte se daň ze. mzdy z každé mzdy zvláště.
(2) Dani podrobená mzda v mzdovém výplatním období se sníží před použitím daňové tabulky:
1. o částku, která je zapsána na listu daně ze mzdy jako daněprostá;
2. o částku, o níž zaměstnanec předloží potvrzení, že je daněprostá (§ 27).
(3) Dani podrobená mzda v mzdovém výplatním období se zvýší před použitím daňové tabulky:
1. o částku, která je na listu daně ze mzdy zapsána jako připočitatelná;
2. o 520 K měsíčně, 120 K týdně, 20 K denně, dokud zaměstnanec svou vinou buď nepředloží zaměstnavateli svůj list daně ze mzdy anebo zdržuje vrácení listu daně ze mzdy, který mu zaměstnavatel přechodně vy- dal podle § 38, odst. 2, věta třetí.
(4) Částky uvedené v odstavcích 2 a 3 se přepočtou podle ustanovení § 42, odst. 3, vyplácí-li se mzda za jiné mzdové výplatní období než to, které je vyznačeno na listu daně ze mzdy nebo v odstavci 3, č. 2.
(5) Chce-li zaměstnavatel nésti daň ze mzdy připadající na mzdu ze svého, je povinen pro výpočet daně ze mzdy připočítati ke mzdě jednou daň ze mzdy, která na ni připadá. Teprve dam ze mzdy vypočtenou ze součtu zaměstnavatel odvede.