Preambule
Členské státy Rady Evropy a ostatní státy, které podepsaly tuto Úmluvu,
majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty mezi jejími členy,
uznávajíce hodnotu budování spolupráce s ostatními státy, které podepsaly tuto Úmluvu,
jsouce přesvědčeny o potřebě prioritního uskutečňování společné trestní politiky zaměřené na ochranu společnosti proti počítačové kriminalitě, zvláště pak přijetím příslušných právních předpisů a budováním mezinárodní spolupráce,
při vědomí zásadních změn způsobených digitalizací, konvergencí a pokračující globalizací počítačových sítí,
jsouce znepokojeny rizikem, že počítačové sítě a elektronické informace mohou být také zneužity pro páchání trestných činů a že důkazy o těchto trestných činech mohou být uchovávány v těchto sítích a prostřednictvím těchto sítí přenášeny,
uznávajíce potřebu spolupráce mezi státy a soukromými podnikateli při potírání počítačové kriminality a potřebu chránit legitimní zájmy při používání a rozvoji informačních technologií,
věříce, že účinný boj proti počítačové kriminalitě vyžaduje zvýšenou, urychlenou a funkční mezinárodní spolupráci v trestních věcech,
jsouce přesvědčeny, že tato Úmluva je nezbytná pro odrazení od činů namířených proti důvěrnosti, integritě a dostupnosti počítačových systémů, sítí a počítačových dat, i proti zneužití těchto systémů, sítí a dat tím, že stanoví kriminalizaci takového chování, jak je popsáno v této Úmluvě, a přijetí pravomocí dostatečných pro účinné potírání takových trestných činů tím, že usnadňuje zjišťování, vyšetřování a trestní stíhání takových trestných činů na vnitrostátní i mezinárodní úrovni a stanoví mechanismy pro rychlou a spolehlivou mezinárodní spolupráci,
majíce na paměti potřebu zajistit správnou rovnováhu mezi zájmy vynucování práva a respektováním základních lidských práv, jak jsou zakotvena v Úmluvě Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950, Mezinárodním Paktu Organizace spojených národů o občanských a politických právech z roku 1966, jakož i ostatních příslušných mezinárodních úmluv o lidských právech, které opětovně stvrzují právo každého jednotlivce na zastávání názorů bez postihu i právo na svobodu projevu, včetně svobody vyhledávat, získávat a sdělovat informace i myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, a dále pak práva týkající se respektu k soukromí,
majíce také na paměti ochranu osobních údajů, jak je stanovena například v Úmluvě Rady Evropy o ochraně jednotlivců při automatickém zpracování osobních údajů z roku 1981,
majíce na zřeteli Úmluvu Organizace spojených národů o právech dětí z roku 1989 a Úmluvu Mezinárodní organizace práce o nejhorších formách dětské práce z roku 1999,
berouce v úvahu stávající úmluvy Rady Evropy o spolupráci v oblasti trestního práva i podobné smlouvy, které existují mezi členskými státy Rady Evropy a jinými státy a s důrazem na to, že tato Úmluvy je zamýšlena k doplnění těchto úmluv tak, aby bylo možno účinněji provádět trestní vyšetřování i řízení týkající se trestných činů spojených s počítačovými systémy a daty a umožnit shromažďování elektronických důkazů trestného činu,
vítajíce poslední vývoj, který dále posiluje mezinárodní porozumění i spolupráci v boji proti počítačovým trestným činům, včetně aktivit Organizace spojených národů, OECD, Evropské Unie a G8,
dovolávajíce se Doporučení č. R (85) 10 o praktickém provádění Evropské Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech v souvislosti s dožádáními týkajícími se odposlechu telekomunikací, Doporučení č. R (88) 2 o pirátství v oblasti autorských a přidružených práv, Doporučení č. R (87) 15 upravující použití osobních dat v policejním sektoru, Doporučení č. R (95) 4 o ochraně osobních dat v oblasti telekomunikačních služeb, se zvláštním ohledem na telefonní služby i Doporučení č. R (89) 9 o kriminalitě spojené s počítači, stanovící směrnice pro národní zákonodárce ohledně definování určitých počítačových trestných činů a Doporučení č. R (95) 13 o problémech trestního procesního práva spojených s informační technologií,
vzhledem k Rezoluci č. 1 přijatou evropskými ministry spravedlnosti na jejich 21. konferenci (Praha, červen 1997), která doporučila Výboru ministrů podporovat práci Evropského výboru pro problémy kriminality (CDPC) v oblasti počítačové kriminality s cílem sbližovat vnitrostátní ustanovení trestního práva a umožňovat použití účinných prostředků vyšetřování takových trestných činů, a rovněž s ohledem na Rezoluci č. 3 přijatou na 23. konferenci evropských ministrů spravedlnosti (Londýn, červen 2000), která vyzvala jednající strany k pokračování jejich úsilí o nalezení vhodných řešení, aby se co nejvíce států mohlo stát stranami Úmluvy a stvrdila potřebu rychlého a účinného systému mezinárodní spolupráce, který bude brát náležitě v potaz specifické požadavky boje proti počítačové kriminalitě,
dále pak s ohledem na Plán činnosti schválený hlavami států a vlád Rady Evropy u příležitosti jejich druhého summitu (Štrasburk, 10. - 11. října 1997) o hledání společných odpovědí na vývoj nových informačních technologií, které budou založeny na standardech a hodnotách Rady Evropy,
se dohodly na následujícím: