Článek 22
Soudní pravomoc
1. Každá strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby stanovila svou soudní pravomoc ve vztahu k jakémukoli trestnému činu podle článků 2 až 11 této Úmluvy, pokud je trestný čin spáchán:
(a) na jejím území; nebo
(b) na lodi plující pod vlajkou této strany; nebo
(c) na palubě letadla registrovaného podle zákonů této strany; nebo
(d) jedním z jejích státních příslušníků, pokud je tento čin trestný podle trestního práva v místě, kde byl spáchán, nebo pokud byl tento čin spáchán na území, na něž se nevztahuje územní pravomoc žádného státu.
2. Každý stát si může vyhradit právo nepoužít nebo použít pouze ve specifických případech nebo okolnostech pravidla pro soudní pravomoc uvedená v odstavcích 1 (b) - 1 (d) tohoto článku nebo jejich jakékoli části.
3. Každá strana přijme taková opatření, která budou nezbytná k tomu, aby stanovila svou soudní pravomoc ve vztahu k trestným činům uvedeným v článku 24, odstavci (1) této Úmluvy v případech, kdy se údajný pachatel nachází na jejím území a tato strana jej nevydá jiné straně výlučně na základě jeho státní příslušnosti, a to po žádosti o vydání.
4. Tato Úmluva nevylučuje žádnou trestní soudní pravomoc vykonávanou v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
5. Pokud více než jedna strana nárokuje pravomoc vůči údajnému trestnému činu podle této Úmluvy, zúčastněné strany se, pokud to bude vhodné, vzájemně poradí, aby určily nejvhodnější pravomoc pro trestní stíhání.