I.
Rekapitulace návrhu
1. Ústavní soud obdržel dne 21. 3. 2008 návrh Městského soudu v Brně na zrušení ustanovení bodu 1 písm. a) a b) a bodu 2 čl. XLVIII, o mimořádném opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců v letech 2008 až 2010, části třicáté zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
2. Navrhovatel uvedl, že před ním probíhá řízení o žalobě, jíž se soudce Městského soudu v Brně domáhá vůči České republice - Městskému soudu v Brně zaplacení částky 3 900 Kč z titulu nároku na doplatek platu ve smyslu § 28 až 31 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění platném v rozhodné době, (dále též "zákon o platu představitelů státní moci") a náhrady výdajů ve smyslu § 32 odst. 1 písm. a) téhož zákona, neboť mu za měsíc leden 2008 nebyl vyplacen celý plat a celá náhrada výdajů (dále též jen "plat"), na jaké by měl nárok. Aplikací ustanovení navržených ke zrušení (dále též "předmětná ustanovení") dochází k tomu, že pro výpočet platu soudců v období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2010 se použije platová základna ve výši dosažené k 31. 12. 2007. S účinností od 1. 1. 2008 tak u soudců nedojde ke zvýšení platu, ačkoli se tak mělo stát s ohledem na ustanovení § 3 odst. 2 a 3 zákona o platu představitelů státní moci.
3. Navrhovatel dospěl k závěru, že ustanovení, jejichž aplikací dochází ke zmrazení platu soudců, jsou v rozporu sčl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 82 odst. 1, případně s čl. 2 odst. 1 Ústavy České republiky a dále s ustanovením čl. 1 Listiny základních práv a svobod, a proto řízení o žalobě přerušil a podal Ústavnímu soudu návrh na jejich zrušení. Platové restrikce vůči soudcům označil za nepřípustný zásah do jejich soudcovské nezávislosti a poukázal na ztrátu záruk stability jejich platových poměrů. Uvedl, že zákonodárce formálně jednorázově, avšak v krátkém časovém období pravidelně každoročně na základě obecně formulovaných důvodů usiluje o změnu daných platových pravidel v odměňování soudců - v letech 1997 - 2001 odnětím dalšího platu za II. pololetí (zákon č. 287/1997 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb.; zákon č. 268/1998 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1998 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry; zákon č. 308/1999 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1999 a za druhé pololetí roku 2000 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry; zákon č. 416/2001 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 2001 a stanovení výše dalších platů za první a druhé pololetí roku 2002 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům, členům prezidia Komise pro cenné papíry, zástupci Veřejného ochránce práv a členům bankovní rady České národní banky), v roce 2002 odnětím poloviny dalšího platu za I. a II. pololetí (zákon č. 416/2001 Sb.), v roce 2003 zmrazením platu na léta 2003 až 2005 ukotvením platové základy k 31. 12. 2002, odnětím poloviny dalšího platu za I. a II. pololetí (zákon č. 425/2002 Sb., kterým se pro rok 2003 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců, a kterým se těmto osobám stanoví výše dalších platů za první a druhé pololetí roku 2003) a zkrácením doby, po kterou je poskytován plat při dočasné neschopnosti při výkonu funkce [zákon č. 420/2002 Sb., kterým se zkracuje doba, po kterou je představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům a státním zástupcům poskytován plat při dočasné neschopnosti k výkonu funkce, a kterým se stanoví některá opatření v nemocenském pojištění (péči) a v důchodovém pojištění], v roce 2004 při pokračujícím zmrazení platu odnětím poloviny dalšího platu za I. a II. pololetí (zákon č. 427/2003 Sb., kterým se pro léta 2004, 2005 a 2006 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců, výše dalších platů těchto osob za první a druhé pololetí let 2004, 2005 a 2006, a kterým se mění některé související zákony) a odnětím zbývající poloviny dalšího platu za II. pololetí (zákon č. 590/2004 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 2004 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území České republiky), v roce 2005 rozpuštěním jednoho z dalších platů a zrušením druhého z nich (zákon č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování) a snížením platu v důsledku nového způsobu výpočtu platové základny navázané na trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře [zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)].
4. Platovými restrikcemi dochází podle navrhovatele k neproporcionálnímu protiústavnímu zásahu do legitimního očekávání těch, kterým byly zákonem formulovány podmínky na dobu neurčitou. Výkonná moc při svých legislativních návrzích, ani zákonodárce sám, i přes proklamaci platových omezení ve všech oblastech státní správy nedodržela zásadu proporcionality. Navrhovatel s odkazem na dostupné zdroje namítl, že i když ve státní správě formálně nedošlo ke zvýšení "tabulkových" platů, přesto bylo ze státního rozpočtu vyčleněno na platy zaměstnanců státní správy nejméně o 1,5 % více finančních prostředků než v roce 2007, pro rok 2008 má dojít ke zvýšení o 4,1 %. U pedagogických pracovníků regionálního školství včetně soukromých a církevních škol, jejichž platy jsou rovněž odvozeny ze státního rozpočtu, byl v roce 2008 zaznamenán plošný nárůst o dalších 1,5 %; z uvedeného vyplývá, že platové restrikce se zdaleka netýkají všech zaměstnanců placených ze státního rozpočtu.
5. Na podporu své argumentace navrhovatel citoval z odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 16. 1. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 55/05 (N 9/44 SbNU 103; 65/2007 Sb.) a řadu právních názorů v něm vyjádřených označil za zobecňující teze při posuzování opakujících se změn pravidel odměňování soudců, které však byly přijetím zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů v části zakládající další (dlouhodobou) restrikci platů soudců zcela popřeny.