6. Popis
Řeka Dyje tvoří spolu se svými přítoky povodí řeky Moravy, která se vlévá do Dunaje a spolu s ním do Černého moře. Je jednou z největších hraničních řek v České republice s rozlohou povodí 1 144 kilometrů čtverečních. Před svým ústím do řeky Moravy několikrát kříží hranici s Rakouskem.
Uvnitř České republiky protéká řeka Dyje přes několik chráněných území a povodí zahrnuje též Národní park Podyjí, což je mezinárodní park nacházející se zčásti v České republice a zčásti v Rakousku (Nationalpark Thayatal). Na rakouské straně zahrnuje park dvě lokality Natura 2000 (March-Thaya-Auen a Thayatal bei Hardegg).
Toto opatření ISPA je tvořeno skupinou projektů, které jsou součástí celkového plánu na zlepšení sběru a čištění odpadních vod v povodí řeky Dyje. Celkový počet obyvatel regionu Vysočina a Jižní Morava, kterých se projekt dotýká, je asi 770 000, včetně města Brna.
Zařízení na čištění odpadních vod v tomto povodí sužuje několik společných neduhů jako jsou stárnoucí aktiva a zastaralá technologie, zvýšené provozní náklady a klesající spotřeba vody od roku 1990.
V roce 1999 se spojilo několik obcí a svazků měst a obcí, aby společně připravily koordinovaný regionální přístup ke zlepšení služeb v oblasti čistění odpadních vod a založily za tímto účelem Svaz vodovodů a kanalizací měst a obcí (SVKMO s. r. o.). Za koordinace SVKMO svazky a obce identifikovaly projekty nutné pro splnění Směrnice o čištění městských odpadních vod 91/271 v povodí řeky. Za tímto účelem bylo identifikováno celkem 107 projektů ve 46 aglomeracích, s celkovými odhadovanými investičními náklady ve výši 172,9 miliónů eur.
Toto opatření zahrnuje projekty v rámci 10 aglomerací s počtem ekvivalentních obyvatel (EO) nad 2 000, včetně 7 aglomerací s více než 10 000 EO, které se nacházejí ve čtyřech okresech tvořících součást povodí řeky Dyje. V každém z těchto okresů existuje svazek měst a obcí. Celkový počet obyvatel těchto aglomerací je 128 609 (153 483 EO).
Projekty jsou situovány na omezeném počtu přítoků řeky Dyje (Svitava/Svratka, Rokytná/Oslava, Jihlava a Želetavka).
Přiložena je mapa s označením umístění jednotlivých projektů.
Výběr projektů zahrnutých do tohoto opatření bere v úvahu financování z již dostupných zdrojů, organizaci vlastnictví aktiv v rámci regionu, stejně jako velikost aglomerací. SVKMO jedná jménem vlastníka aktiv celkem v pěti okresech a je konečným příjemcem tohoto opatření ISPA. Jeden z okresů (Třebíč) je v současné době příjemcem finanční pomoci PHARE CBC na vylepšení své čistírny odpadních vod.
Následují informace o pracích, kterých se tyká toto opatření ISPA:
1. Okres Blansko
(i) aglomerace Blansko (24 349 EO)
Čistírna odpadních vod (ČOV) nezpracovává živiny a úprava kalu je nedostatečná. Předpokládá se rekonstrukce biologické linky a nakládání s kaly.
Bude rekonstruován kanalizační systém kvůli vyřešení problémů s prosakováním a síť bude rozšířena.
(ii) aglomerace Boskovice (11 603 EO)
V této aglomeraci v současné době fungují dvě ČOV, obě ve špatném stavu. Jedno zařízení bude uzavřeno a druhé projde vylepšením zahrnujícím rekonstrukci fyzikálního předčištění, rekonstrukci a vylepšení biologické linky a kalového hospodářství.
Práce na kanalizaci bude zahrnovat rekonstrukce i novou výstavbu, stejně jako výstavbu přečerpávajících kanalizačních sběračů pro napojení systému vyřazeného zařízení ke zbývajícímu vylepšenému zařízení.
2. Okres Třebíč
(i) aglomerace Třebíč (48 903 EO)
ČOV je v současné době obnovována se spolufinancováním z PHARE.
Stávající kanalizační sběrače budou rekonstruovány tak, aby se vyřešila současná nedostatečná kapacita a znečištění podzemních vod.
(ii) aglomerace Moravské Budějovice (12 653 EO)
ČOV nemá dostatečná zařízení na odstraňování živin a za tímto účelem dojde k vylepšení stavu. Zlepší se také kalové hospodářství.
Plánuje se obnova kanalizační sítě, která by měla vyřešit problémy s prosakováním odpadních vod do recipientu a spodních vod, stejně jako průsak dešťové vody do sítě.
(iii) aglomerace Náměšť nad Oslavou (5 914 EO)
Současná ČOV nedostačuje svojí technologií ani kapacitou. Bude vybudováno nové zařízení, které bude mít také odpovídající kalové hospodářství.
Dojde k rozšíření kanalizační sítě.
(iv) aglomerace Jemnice (4 357 EO)
Dojde ke zlepšení stavu ČOV. Zejména dojde ke zlepšení kalového hospodářství.
Předpokládá se rekonstrukce pomocných kanalizačních sběračů
(v) aglomerace Jaroměřice nad Rokytnou (5 998 EO)
Proběhne rekonstrukce existující ČOV. Některé ze stávajících staveb nedokáží čelit záplavovým situacím a kalové hospodářství potřebuje vylepšit.
Kanalizační síť, kde dochází k prosakování dešťové vody a kontaminaci spodních vod bude částečně rekonstruována a rozšířena.
3. Okres Žďár nad Sázavou
(i) aglomerace Nové Město na Moravě (14 259 EO)
Stav současné čistírny bude zlepšen tak, aby bylo umožněno zpracování živin a uspokojivá úprava kalu. Také kapacita zařízení, která dnes nepostačuje, bude zvýšena.
Nepředpokládají se žádné práce na kanalizační síti, protože se má zato, že její stav je uspokojivý.
(ii) aglomerace Bystřice nad Pernštejnem (12 241 EO)
ČOV bude vylepšena tak, aby bylo možno zpracovávat živiny a dostatečně upravovat kal.
Kanalizační síť se částečně zrekonstruuje a rozšíří.
4. Okres Brno-venkov
aglomerace Šlapanicko (13 206 EO v části zahrnuté do projektu)
Práce zahrnuté v opatření ISPA v této aglomeraci souvisejí s výstavbou nových kanalizačních sběračů dotýkajících se 13 206 OE v šesti obcích ze 13, které patří do této aglomerace. Ty nahradí stávající neuspokojivý sběrný systém.
Nové kanalizační sběrače budou napojeny na hlavní ČOV v městě Brně. Tato čistírna, která se nachází v Modřicích, je v současné době rekonstruována. Tyto rekonstrukční práce spolufinancované ze strany EBRD se plánují pro dokončení v roce 2004.
Vzhledem k tomu, že celá Česká republika se považuje za citlivou oblast ve smyslu Směrnice o čištění městských odpadních vod 91/271, budou obnovené čistírny v aglomeracích s více než 10 000 EO splňovat normy stanovené pro přísnější úpravu (odstraňování živin) uváděnou v této směrnici pro tyto aglomerace.
Jak je uvedeno v popisech zmíněných výše pro jednotlivá opatření, je zlepšení kalového hospodářství obecným společným rysem předpokládaného zlepšení stavu ČOV. Ve všech případech se předpokládá recyklace odvodněného a čištěného kalu v zemědělské půdě. Předpokládá se tedy, že nejpozději do okamžiku uvedení do provozu vypracuje provozovatel zařízení program využití kalu v zemědělské půdě, a to při zohlednění řady předem stanovených kritérií. Mezi tato kritéria patří zhodnocení kalu z hlediska koncentrace nebezpečných látek a navrhované metody monitorování kalu a půdy.
Zde platí podmínky Směrnice 86/278 o použití kalu v zemědělství, stejně jako další příslušná národní legislativa. Tam kde kal tyto požadavky nesplňuje, bude likvidován na skládkách tuhých odpadů podle kategorie kalu definované v českém zákoně o odpadech.
Pokud jde o průmyslové předčištění, vyžaduje česká legislativa, aby průmyslové podniky produkující odpadní vody, jejichž zatížení znečišťujícími látkami je vyšší než běžná úroveň městských odpadních vod, měly zařízení na jejich předčištění. V aglomeracích, jichž se tato opatření týkají, se nachází celkem 23 průmyslových podniků vyžadujících předčištění. To zůstane stejné i po dokončení tohoto opatření.