§ 15
(1) Osoba, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích za tento kalendářní rok. V tomto přehledu se kromě údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení uvádějí údaje o vyměřovacím základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nejnižším měsíčním vyměřovacím základu pro zálohy na pojistné, úhrnu záloh na pojistné, pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na nemocenské pojištění; pokud osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost formou spolupráce, je povinna uvést v tomto přehledu též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost příslušné okresní správě sociálního zabezpečení doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok.
(2) Změní-li se na základě dodatečného nebo opravného daňového přiznání údaje o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, je povinna tyto změny ohlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy se o takové změně dověděla; k tomu používá tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1. Tato správa je na základě tohoto ohlášení povinna písemně oznámit osobě samostatně výdělečně činné novou výši nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné a pojistného na nemocenské pojištění, výši dlužného pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, výši přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a způsob stanovení výše dlužného pojistného nebo přeplatku na pojistném na důchodové pojištění.
(3) Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu oznámená osobě samostatně výdělečně činné podle odstavce 2 platí pro stanovení záloh na pojistné (pojistného na nemocenské pojištění), které jsou splatné po dni, v němž byla tato výše osobě samostatně výdělečně činné písemně oznámena, pokud tyto zálohy (pojistné na nemocenské pojištění) nebyly před tímto dnem již zaplaceny. Dlužné pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je osoba samostatně výdělečně činná povinna doplatit do osmi dnů ode dne, kdy jí byla okresní správou sociálního zabezpečení jeho výše písemně oznámena. Pro vrácení přeplatku na pojistném na důchodové pojištění vzniklého snížením určeného vyměřovacího základu z důvodu uvedeného v odstavci 2 platí § 17 s tím, že tiskopis předložený podle odstavce 2 věty první se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném na důchodové pojištění.
(4) Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, nemůže být dodatečně měněn s výjimkou, kdy tento základ musí být z důvodu změny údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení buď zvýšen na částku nejnižšího vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nebo snížen na tuto částku z důvodu, že osoba samostatně výdělečně činná v přehledu podle odstavce 1 určila vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši nejnižšího vyměřovacího základu.
(5) Jestliže osoba samostatně výdělečně činná podle údajů uvedených v přehledu o příjmech a výdajích podle odstavce 1 splňovala v kalendářním roce, za který tento přehled podala, podmínky účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění a v důsledku dodatečné změny údajů o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (odstavec 2) tyto podmínky nesplňuje, považuje se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplacené za tento kalendářní rok za přeplatek na pojistném na důchodové pojištění a tiskopis předložený podle odstavce 2 věty první za žádost o vrácení tohoto přeplatku, pokud osoba samostatně výdělečně činná současně s ohlášením dodatečné změny údajů se nepřihlásila k účasti na důchodovém pojištění za tento kalendářní rok podle § 10 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění. Přihlásí-li se osoba samostatně výdělečně činná podle předchozí věty k účasti na důchodovém pojištění, je současně povinna určit novou výši vyměřovacího základu podle § 5a odst. 1 a 2 a do osmi dnů ode dne podání přihlášky doplatit rozdíl na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud v důsledku nové výše vyměřovacího základu tento rozdíl vznikl. Zálohy na pojistné zaplacené po podání přehledu o příjmech a výdajích podle odstavce 1 se považují za přeplatek na pojistném na důchodové pojištění.
(6) Jestliže osoba samostatně výdělečně činná podle údajů uvedených v přehledu o příjmech a výdajích podle odstavce 1 nesplňovala v kalendářním roce, za který tento přehled podala, podmínky účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění a v důsledku dodatečné změny údajů o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (odstavec 2) tyto podmínky splňuje, platí odstavce 2 a 3 obdobně; pokud se osoba samostatně výdělečně činná za tento kalendářní rok již přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění a v důsledku nově určené výše vyměřovacího základu podle § 5a odst. 1 a 2 vznikl rozdíl na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, považuje se za dlužné pojistné jen tento rozdíl.
(7) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná před splněním povinností uvedených v předchozích odstavcích, může za ni tyto povinnosti splnit její dědic nebo fyzická osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné. Pokud je těmito osobami podáno více přehledů podle odstavce 1 věty první nebo podle odstavce 2 a nedohodnou-li se tyto osoby na částce vyměřovacího základu určeného podle § 5a odst. 1 a 2, vychází se z přehledu podaného osobou, která podala daňové přiznání za zemřelou osobu samostatně výdělečně činnou, 62) a pokud žádná z těchto osob nebyla povinna podat daňové přiznání z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, považuje se za vyměřovací základ nejnižší z vyměřovacích základů uvedených těmito osobami.