§ 2
Základní ustanovení
(1) Za zbraně se pro účely této vyhlášky považují zbraně a jejich samostatně dodávané části:
a) ruční palné zbraně
- s hladkým vývrtem,
- s drážkovým vývrtem,
- kulobrokové,
- nízkého úsťového výkonu a zbraně pro jedno použití;
b) vložné hlavně a vložné nábojové komory;
c) balistické zbraně určené k zjišťování balistických hodnot, jako například tlaku, rozptylu a rychlosti střely;
d) poplašné, signální a narkotizační zbraně a ostatní expanzní přístroje, u nichž je zdrojem energie střelivina nebo nárazová slož (jateční, omračovací a vstřelovací přístroje, palné lisy apod.);
e) ruční plynové zbraně (vzduchovky, plynovky, větrovky), pokud mohou být pro uživatele nebezpečné (zbraně s přídavným zdrojem hnací energie, s nekontrolovatelnou kompresí plynu v tlakové nádobě apod.);
f) hlavní části zbraní, jimiž jsou hlavně a závěry a další samostatně dodávané části zbraní, kterými jsou hlavně, nábojové komory, jestliže nejsou součástí hlavně (např. revolverové válce), závěry a dnové šrouby;
g) historické zbraně a jejich napodobeniny.
(2) U zbraní a samostatně dodávaných částí zbraní (dále jen "zbraně"), s výjimkou historických zbraní, podléhá ověřování každý kus (kusové ověřování); zbraně smějí být uváděny do oběhu a používány ke střelbě jen tehdy, jsou-li označeny kusovou ověřovací značkou.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na zbraně sestavené bez jakéhokoli přizpůsobení z již ověřených částí a na zbraně, jejichž typ byl ověřen (homologován) a byla mu přidělena homologační značka.