§ 2
(1) Zdravotní důvody (indikace), které jsou důvodem k umělému přerušení těhotenství, jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.
(2) Za jiné zvláštního zřetele hodné důvody, které jsou důvodem k umělému přerušení těhotenství, se považují zejména:
a) pokročilý věk ženy,
b) nejméně 3 žijící děti,
c) ztráta manžela nebo jeho invalidita,
d) rozvrat rodiny,
e) ohrožení životní úrovně v případech, kdy hospodářská odpovědnost za výživu rodiny nebo dítěte spočívá převážně na ženě,
f) obtížná situace vzniklá otěhotněním u ženy neprovdané,
g) okolnost, která nasvědčuje, že k otěhotnění došlo znásilněním nebo jiným trestným činem.
(3) Umělé přerušení těhotenství nelze povolit, jsou-li tu zdravotní důvody proti umělému přerušení těhotenství (kontraindikace):
a) těhotenství starší než 3 měsíce,
b) akutní nebo chronické zánětlivé choroby pohlavního ústrojí,
c) hnisavá ložiska, ohrožující úspěšné provedení zákroku,
d) probíhající akutní přenosná nemoc,
e) jestliže v posledních 6 měsících bylo již provedeno přerušení těhotenství.
I při kontraindikacích může být těhotenství uměle přerušeno, jestliže by pokračování těhotenství ohrozilo život ženy.
Trpí-li některý z rodičů těžkou dědičnou nemocí, je možno povolit umělé přerušení těhotenství, i když je starší než 3 měsíce nebo i když v posledních 6 měsících bylo těhotenství uměle přerušeno.
(4) Při posuzování, zda umělé přerušení těhotenství má být povoleno, je třeba přihlížet nejen k hlavnímu důvodu, ale i k celkové situaci ženy, způsobené souhrnem zdravotních poruch a sociálních podmínek.
(5) U žen, které dosud neporodily, je třeba zvlášť bedlivě uvážit všechny zdravotní i jiné důvody s ohledem na nebezpečí vzniku neplodnosti po prvém přerušení těhotenství.