§ 21.
Výplata služebního příjmu (platu).
(1) Ustanovení o výplatě služebních požitků v měsíčních předem splatných lhůtách prvního dne každého měsíce zůstávají v platnosti; ustanovení o výplatě místního přídavku platí pro výplatu činovného. Podrobnosti výplaty služebních příjmů, zejména pokud jde o místo jejich splatnosti, určí vláda.
(2) Pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., vyměří se ze služebního platu a přídavků na děti (§ 39). Měsíční částka příspěvku připadající na učitele zaokrouhlí se, pokud není vyjádřena v korunách bez haléřů, na nejblíže nižší částku v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů, jinak pak na nejblíže vyšší částku v korunách. Zaměstnavatel hradí stejnou částku pojistného.
(3) Úhrn ročních částek příspěvků, které se podle platných předpisů vybírají srážkou ze služebního platu, pokud není vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není dělitelný dvanácti, budiž zaokrouhlen na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.
(4) U platů (odměn) vyměřených podle § 3, odst. 3, 4 a 8, § 5, odst. 2 a § 12 se odečte úhrn ročních částek příspěvků uvedených v předchozím odstavci od roční částky platů (odměn); zbytek, není-li vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelný dvanácti, budiž zaokrouhlen na nejblíže vyšší částku dělitelnou dvanácti.
(5) Není-li roční částka daně z příjmu připadající na služební příjmy vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelná dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.
(6) Učitelé jsou osvobozeni od povinnosti platiti taxy a poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy, jsou však povinni platiti ze svého daň z příjmu, připadající na jejich služební příjmy.