§ 2.
Čekatelská doba.
(1) Učitelským čekatelem ve smyslu tohoto zákona jest učitel v počáteční službě s kvalifikací předepsanou pro zatímní ustanovení, který dočasně zastává uprázdněné učitelské místo zatímně nebo definitivně zřízené, jsou-li příjmy z tohoto místa plynoucí volné.
(2) Ostatní učitelé v počáteční službě s kvalifikací předepsanou pro zatímní ustanovení nebo bez ní jsou výpomocní učitelé ve smyslu tohoto zákona.
(3) Definitivním učitelem může býti s výjimkou ustanovení odstavce 4 ustanoven jen, kdo jako učitelský čekatel ztrávil předepsanou čekatelskou dobu. Čekatelská doba činí pro literní učitele a zvláštní učitele náboženství tři roky, pro učitelky ručních prací (domácích nauk) čtyři roky. Do této čekatelská doby se započítává doba služby konané ve vlastnosti výpomocného učitele ode dne nabytí kvalifikace předepsané pro zatímní ustanovení a z doby hlavních prázdnin část, rovnající se pětině doby odsloužené ve školním roce ve vlastnosti výpomocného učitele s předepsanou kvalifikací pro zatímní ustanovení, pokud učiteli podle § 3, odst. 5, druhé věty, příslušela náhrada odpovídající této pětině. Přerušil-li učitel dobrovolně službu, započítá se pouze doba služby konané po přerušení.
(4) Ze závažných služebních důvodů může úřad příslušný pro ustanovení definitivního učitele povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta.
(5) Ustanovení tohoto zákona o učitelích platí, pokud se v něm jinak nestanoví, i pro učitelské čekatele a výpomocné učitele.