Článek 6
(1) Za vízum ve smyslu této dohody se považuje povolení nebo rozhodnutí, které je potřebné pro vstup na území státu smluvní strany nebo pro průjezd jeho územím. Tento pojem nezahrnuje letištní tranzitní vízum.
(2) Za povolení k pobytu ve smyslu této dohody se považuje každé svolení jakéhokoli druhu, které opravňuje k pobytu na území státu jedné smluvní strany. Za takové svolení se nepovažuje časově omezený souhlas s pobytem na území státu jedné ze smluvních stran vydaný za účelem projednávání žádosti o azyl, jakož i výjezdní příkaz.