§ 39.
Náležitosti účtů na náhradu služebních výloh.
(1) Účet na náhradu služebních výloh vyhotoví zaměstnanec zpravidla na tiskopisech určených k tornu účelu příslušným ústředním úřadem v dohodě s ministerstvem financí.
(2) V účtu na náhradu služebních výloh nutno kromě náhrad, o něž jde, uvésti, a pokud třeba, doložiti všechny okolnosti, které jsou podle ustanovení tohoto nařízení rozhodné pro posouzení uplatňované náhrady.
(3) Ministerstvo financí může určiti, co zejména nutno v účtu na náhradu služebních výloh uvésti.
(4) Účtoval-li zaměstnanec za týž den další náhradu služebních výloh z důvodu jiné úřední cesty (komise), je povinen uvésti, za které cesty a kde náhradu tu účtoval.
(5) K účtu na náhradu služebních výloh je připojiti stručný, výstižný popis úřední cesty (komise), za niž se náhrada služebních výloh žádá, obsahující i výkaz práce, z něhož musí býti zřejmé místo, povaha a přesná doba zahájení a skončení jednotlivých úředních úkonů. Při krátkodobých cestách (komisích) stačí stručný jejich popis v účtu na náhradu služebních výloh.
(6) Účty na náhradu služebních výloh, kterými se uplatňuje nárok na náhradu stěhovacích výloh, musí býti doloženy zejména nákladními listy, zasilatelskými nebo povoznickými účty a bylo-li přestěhování provedeno nábytkovým vozem, jinak než podle směrnic vydaných ministerstvem financí, též třemi nabídkami na provedení takového přestěhování od nejbližších zasilatelů, kteří nejsou oprávněni se navzájem zastupovati, ani se fakticky navzájem nezastupují.