§ 37.
O zálohách na náhrady služebních výloh.
(1) Na náhrady služebních výloh možno, není-li pochybnosti o nároku na ně, zaměstnanci v odůvodněných případech povoliti přiměřenou zálohu, není-li naléhavého důvodu, zpravidla nejvýše třemi čtvrtinami pravděpodobné výše náhrady a nejdříve tři dny před nastoupením úřední cesty nebo před skutečným stěhováním. Při úředních cestách nebo při substituci nebo dočasném přidělení, pravděpodobně delších jednoho měsíce, může býti záloha povolena nejvýše třemi čtvrtinami odhadových náhrad v tom kterém kalendářním měsíci.
(2) Záloha se srazí najednou z prvé výplaty náhrad a nestačí-li tyto náhrady k úhradě, zálohy, nebo nebyla-li náhrada vůbec přiznána, v přiměřených lhůtách z jiných služebních příjmů; jinak není přípustné povoliti vyrovnání zálohy ve splátkách.