ČI. VIII.
(1) Zhorší-li se úhrada § 6 Opatření Stálého výboru ze dne 7. listopadu 1929 o konečné úpravě československé měny č. 166/1929 Sb. z. a n. předepsaná, bude banka po dobu zhoršení povinna platiti státní daň bankovkovou z rozdílu mezi skutečným a nejvýše přípustným oběhem bankovek; její sazba bude rovna bankovní sazbě eskontní:
a) s přirážkou 1 %, není-li rozdílu mezi skutečnou a předepsanou úhradou většího než 2 %; mimo to však
b) s další přirážkou stupňovanou o 1 1/2 % za každá další 2 % zhoršení, a to ať poslední stupeň zhoršení vyčerpá celá 2 % čili nic.
(2) Sazba daně této nesmí však býti nikdy nižší než 5 % za rok.
(3) Platí se pro rata temporis a vyúčtování děje se koncem roku z obnosů obsažených ve výkazech podle § 139 bankovního zákona.
(4) Tím mění se § 30 (čl. XXIV, odst. 4.) bankovního zákona; kromě toho zrušují se §§ 31 (i v § 121 bod 12.), 47 (i v odstavci 2. § 49) a 48 téhož zákona.