§ 79
1. Škodou se rozumí výlohy vynaložené věřitelem, ztráta nebo poškození jeho majetku, jakož i ušlý zisk.
2. Jako škoda se podle těchto Všeobecných dodacích podmínek nahrazují výlohy vynaložené věřitelem a ztráta nebo poškození jeho majetku. Ušlý zisk se nahrazuje pouze tehdy, je-li to stanoveno ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě.
3. Dlužník není povinen nahrazovat škodu, kterou mohl věřitel odvrátit, kdyby projevil péči obvyklou ve vztazích daného druhu.
4. Smluvní strany nemohou uplatňovat jako náhradu škody částky penále zaplacené jejich kontrahentům uvnitř státu podle národního zákonodárství nebo podle hospodářských smluv.
5. Nenahrazuje se nepřímá škoda.