§ 169
(1) Jestliže zástavní právo nebylo zřízeno odevzdáním zastavené věci zástavnímu věřiteli nebo jestliže nejde o zástavní právo vznikající přímo z tohoto zákona, je zástavce povinen zastavovanou věc označit tak, že její zastavení může být každému patrno. Místo toho mohou zástavce a zástavní věřitel dát věc jiné osobě, aby ji pro ně uschovala, nebo dát zapsat vznik zástavního práva podle příslušných předpisů.
(2) U věcí, které nelze užívat bez listiny, v níž je věc odlišena od věcí jiných, postačí zapsání zástavního práva v této listině.