§ 3
(1) Průměrným výdělkem u pracovníků pracujících v úkolové mzdě, v prosté časové mzdě, v časové mzdě s prémií nebo s výkonnostním, popřípadě osobním příplatkem, se rozumí hrubý výdělek, z něhož byla vypočtena pracovníku náhrada mzdy při nástupu jeho poslední placené dovolené na zotavenou, pokud od té doby nedošlo u něho k trvalé změně základní mzdy. Dojde-li k takové změně, je třeba výši náhrady mzdy znovu stanovit, a to podle stejných zásad jako při výpočtu náhrady mzdy po dobu dovolené (§ 11 vyhlášky č. 82/1959 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o placené dovolené na zotavenou). Pracovníku, který dosud v podniku placenou dovolenou na zotavenou neměl, poskytne se náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku dosaženého v posledním ukončeném mzdovém období.
(2) Průměrným výdělkem u technicko-hospodářských pracovníků, jakož i u vědeckých a výzkumných pracovníků, jimž jsou přiznávány prémie za splnění prémiových ukazatelů podle prémiového řádu, se rozumí základní plat, prémie, která by jim náležela, kdyby pracovali na svém pracovišti, a případná odměna za práci přesčas, zjištěná z průměru odměn za práci přesčas, vyplacených za dobu rozhodnou pro výpočet průměrného výdělku podle odstavce 1.