§ 1
(1) Další trvání nároků na důchod osob mladších 60 let, které byly před dnem 1. ledna 1953 příjemci odpočivných platů ze státního (veřejného) pensijního zaopatření a staly se důchodci národního pojištění, se napříště posuzuje jen podle předpisů o národním pojištění.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí též o důchodech a příplatcích z pensijního nadlepšení jakékoliv povahy, čítajíc v to i důchody a příplatky z kolektivního připojištění, z individuálního připojištění, na něž přispíval zaměstnavatel, a ze služebních smluv.