ÚMLUVA
o potlačování protiprávních činů proti bezpečnosti námořní plavby
Smluvní státy této Úmluvy,
majíce na paměti účely a zásady Charty Organizace spojených národů týkající se zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a podpory přátelských vztahů a spolupráce mezi státy,
uznávajíce především, že každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost, jak je stanoveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech,
hluboce znepokojeny celosvětovým stupňováním teroristické činnosti ve všech jejích formách, jež uvádí v nebezpečí nebo ničí nevinné lidské životy, ohrožuje základní svobody a vážně poškozuje důstojnost lidských bytostí,
berouce v úvahu, že nezákonné činy proti bezpečnosti námořní plavby ohrožují bezpečnost osob a majetku, vážně narušují námořní provoz a podrývají důvěru národů světa v bezpečnost námořní plavby,
berouce v úvahu, že výskyt takových činů je záležitostí vážného zájmu pro mezinárodní společenství jako celek,
jsouce přesvědčeny o naléhavé potřebě rozvíjet mezinárodní spolupráci mezi státy ve vynalézání a přijímání účinných a praktických opatření pro zabránění všem protiprávním činům proti bezpečnosti námořní plavby a pro stíhání a potrestání jejich pachatelů,
připomínajíce rezoluci 40/61 Valného shromáždění Organizace spojených národů z 9. prosince 1985, která, mimo jiné, "vyzývá všechny státy, aby jednostranně a ve spolupráci s jinými státy, jakož i příslušnými orgány Organizace spojených národů přispěly k postupnému odstranění příčin způsobujících mezinárodní terorismus a věnovaly zvláštní pozornost všem okolnostem, včetně kolonialismu, rasismu a situacím majícím za následek hromadné a flagrantní porušování lidských práv a základních svobod, jakož i situacím souvisejícím s cizí okupací, které by mohly dát vzniknout mezinárodnímu terorismu a ohrozit mezinárodní mír a bezpečnost",
připomínajíce dále, že rezoluce 40/61 "jednoznačně odsuzuje, jako zločinné, všechny činy, metody a praktiky terorismu spáchané kdekoli a kýmkoli, včetně těch, jež ohrožují přátelské vztahy mezi státy a jejich bezpečnost",
připomínajíce rovněž, že rezolucí 40/61 byla Mezinárodní námořní organizace vyzvána "studovat problém terorismu na palubě lodí nebo proti lodím se zřetelem na vypracování doporučení k přiměřeným opatřením",
majíce na paměti rezoluci Shromáždění Mezinárodní námořní organizace A.584/14/ z 20. listopadu 1985, které vyzvalo k rozvoji Opatření k zabránění nezákonným činům, jež ohrožují bezpečnost lodí a ochranu jejich cestujících a posádek,
poznamenávajíce, že činy posádky, které podléhají normální palubní kázni, jsou mimo působnost této Úmluvy,
potvrzujíce naléhavost sledování pravidel a norem týkajících se zamezení a kontroly protiprávních činů proti lodím a osobám na palubě lodí, s ohledem na jejich aktualizaci podle potřeby; v tomto smyslu berou s uspokojením na vědomí Opatření k zabránění protiprávním činům proti cestujícím a posádkám na palubě lodí, doporučená Výborem pro námořní bezpečnost Mezinárodní námořní organizace,
potvrzujíce dále, že záležitosti, které nejsou upraveny touto Úmluvou, se budou nadále řídit pravidly a zásadami obecného mezinárodního práva,
uznávajíce nutnost, aby se všechny státy v boji s protiprávními činy proti bezpečnosti námořní plavby přísně řídily pravidly a zásadami obecného mezinárodního práva,
se dohodly takto: