Článek 16
1. Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními státy týkající se výkladu nebo použití této Úmluvy, který nelze urovnat jednáním v přijatelném čase, bude na žádost jednoho z nich předložen k rozhodčímu řízení. Jestliže se do šesti měsíců od data požadavku na rozhodčí řízení strany nedokáží shodnout na jeho uspořádání, kterákoli z těchto stran může spor předložit Mezinárodnímu soudnímu dvoru podáním žádosti v souladu se statutem Dvora.
2. Každý stát může v době podpisu nebo ratifikace, přijetí nebo schválení této Úmluvy nebo přístupu k ní prohlásit, že se nepovažuje být vázán některým nebo všemi ustanoveními odstavce 1. Ostatní smluvní státy nebudou vázány těmito ustanoveními s ohledem na kterýkoli smluvní stát, který učinil takovou výhradu.
3. Každý stát, který učinil výhradu ve shodě s odstavcem 2, může kdykoli tuto výhradu vzít zpět oznámením generálnímu tajemníkovi.