§ 103
Nárok na dávky a jejich poskytování ve vztahu k cizině
(1) Na dávky nemají nárok občané, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky. Občané členského státu Evropské unie a jejich rodinní příslušníci 72) mají nárok na dávky, pokud jsou hlášeni na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu 71) po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li jim nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství 73). Na dávky poskytované podle zákona o sociální potřebnosti 73a) mají nárok také osoby požívající podle zvláštního právního předpisu 73b) doplňkové ochrany na území České republiky.
(2) Dávky se nevyplácejí do ciziny a nenáležejí za dobu, po kterou se oprávněný zdržuje v cizině trvale. O tom, že se dávka sociální péče při pobytu v cizině do ciziny nevyplácí, se nevydává rozhodnutí. ++)
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí jen tehdy, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva.
------------------------------------------------------------------
++) Věta podmíněně zrušena zákonem č. 582/1991 Sb.
71) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
72) § 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb.
73) Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.
73a) Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
73b) § 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 165/2006 Sb.