§ 29
(1) Za kázeňský přestupek lze příslušníku uložit některý z kázeňských trestů, nepostačí-li k jeho nápravě a obnovení služební kázně jiné, mírnější výchovné prostředky (výtka, napomenutí, upozornění).
(2) Před uložením kázeňského trestu musí být vždy objektivně zjištěn skutkový stav; příslušníku musí být před uložením kázeňského trestu dána možnost se k věci vyjádřit a hájit se.
(3) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze kázeňského přestupku, k okolnostem, za kterých byl spáchán, k jeho následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu postoji příslušníka k plnění služebních povinností.