§ 20
Náhrady po dobu dovolené, nemoci a jiných překážek v práci
(1) Nastoupí-li dovolenou na zotavenou pracovník v době pracovní cesty nebo v době, kdy pobírá odlučné, náleží mu i po dobu dovolené příslušná náhrada výdajů za ubytování, bylo-li nutno toto ubytování i po dobu dovolené podržet.
(2) Náhrady podle této vyhlášky se poskytují i po dobu nemoci, pokud pracovník není přijat do ústavního ošetřování.
(3) Pracovníkům, kterým je poskytováno odlučné a kteří jsou z pracovních důvodů vysláni do obce svého pravidelného pracoviště nebo do obce svého bydliště, se poskytnou za celé dny pobytu v obci pravidelného pracoviště (bydliště) náhrady podle odstavce 1. Za dny cesty podrží pracovníci příslušné odlučné.
(4) Ustanovení odstavce 3 se použije obdobně při pracovních cestách, je-li pracovník z místa přechodného pracoviště povolán k pracovnímu výkonu do obce svého pravidelného pracoviště nebo do obce svého bydliště.
(5) Vykonává-li pracovník vyslaný na přechodné pracoviště veřejné funkce, občanské povinnosti a jiné úkony v obecném zájmu (mimo obec trvalého bydliště), přísluší mu náhrady jako při plnění pracovních úkolů. V ostatních případech, kdy pracovník nepracoval z jakýchkoli osobních důvodů, nebo práci zameškal, náhrady mu nepřísluší. Jestliže bezdůvodné zameškání práce navazuje bezprostředně na den pracovního volna nebo mu předchází, nepřísluší pracovníku náhrady ani za den pracovního volna.