§ 3.
Výbor pro rozdělování cukru.
(1) Ministerstvo pro zásobování lidu jmenuje na návrh Spolku československých rafinerií cukru sedmičlenný Výbor pro rozdělování cukru, který si ze svého středu zvolí předsedu a místopředsedu. Výbor jest pověřen, aby dle zásad §u 2 stanovil kontingent surového cukru surováren v §u 2 uvedených a aby jednotlivým rafineriím uvedeným v §u 2 přidělil ze surováren množství surového cukru odpovídající jejich kontingentu rafinády. Surovárny jsou povinny množství suroviny takto Výborem stanovené oněm rafineriím, které Výbor označí, za podmínek v §u 2 uvedených dodati a rafinerie jsou povinny toto množství suroviny za týchž podmínek odebrati a zaplatiti.
(2) Surovárna a rafinerie, která tento předpis poruší, ručí za veškerou škodu z toho vzniklou. Jestliže by rafinerie předepsané množství surového cukru neodebrala, jest Výbor oprávněn snížiti její kontingent rafinády poměrně o neodebrané množství suroviny a může dále dle své volby buď přiděliti tento surový cukr za podmínek, které určí, jiným rafineriím, kterým jejich kontingent rafinády poměrně zvýší, nebo neodebrané množství surového cukru sám převzíti a prodati. V obou případech může Výbor požadovati na rafinerii, která suroviny nepřevzala, cenový rozdíl a náhradu případné další škody.
(3) Jestliže by surovárna předepsané množství surového cukru rafinerii nedodala, jest Výbor oprávněn množství nedodaného surového cukru koupiti neb jinak opatřiti a požadovati na surovárně, která surový cukr nedodala, cenový rozdíl a náhradu případné další škody.
(4) Výbor jest povinen bráti při přidělování surového cukru zřetel na výrobní poměry jednotlivých rafinerií a dbáti toho, aby postup výroby v rafineriích pokud možno nebyl rušen.
(5) Výbor jest oprávněn udělovati rafineriím závazné příkazy za tím účelem, aby obyvatelstvo po celé výrobní období 1924/25 bylo v rámci kontingentů rafinády (§ 1) cukrem zásobováno.
(6) Ministerstvo pro zásobování lidu vydá jednací řád Výboru pro rozdělování cukru, v němž bude jeho působnost přesně vymezena. Veškeré písemnosti od Výboru pocházející podpisují pod označením „Výbor pro rozdělování cukru“ buď dva členové Výboru nebo kterýkoli člen Výboru s úředníkem, kterého Výbor k tomu oprávnil.
(7) Proti všem ustanovením, opatřením a rozhodnutím Výboru pro rozdělování cukru přísluší účastníkům stížnost k ministerstvu pro zásobování lidu během výluční lhůty jednoho týdne po době, kdy rozhodnutí bylo oznámeno. Stížnost nemá účinku odkladného. Vyhoví-li ministerstvo pro zásobování lidu stížnosti, jest Výbor pro rozdělování cukru povinen dle okolností případu buď své rozhodnu i změniti nebo poskytnouti stěžovateli přiměřenou peněžitou náhradu, která jest společným břemenem rafinerií (§ 4).
(8) Náklady, jež by snad vzešly následkem šetření o stížnostech podaných ministerstvu pro zásobování lidu, uhradí Výbor pro rozdělování cukru. Byla-li stížnost pravoplatně uznána neodůvodněnou, může výbor žádati náhradu nákladů těch na stěžovateli.