§ 3
(1) Lékárnu provozovanou v rámci národního podniku pro distribuci léčiv, zřízeného podle § 3 odst. 1 zákona (dále jen "národní podnik"), musí osobně vést odpovědný správce, lékárnu provozovanou fysickou osobou rovněž osobně ten, kdo má oprávnění k jejímu provozu (dále jen "oprávněný").
(2) Brání-li odpovědnému správci (oprávněnému) v řádném osobním vedení lékárny dočasná překážka, musí národní podnik (oprávněný) neprodleně ustanovit dočasného správce lékárny a oznámit to okresnímu národnímu výboru. Dočasný správce může vést lékárnu po dobu, po kterou trvá překážka, nejdéle však po dobu dvou měsíců.
(3) V případech, kdy
a) národní podnik (oprávněný) neustanovil dočasného správce nebo
b) brání odpovědnému správci (oprávněnému) v řádném osobním vedení lékárny překážka, jež bude pravděpodobně trvati déle než 2 měsíce, anebo
c) zaniklo nebo bylo odňato oprávnění k provozu lékárny a řádné zásobení léčivy vyžaduje, aby lékárna byla dále provozována, ustanoví okresní národní výbor z úřední moci na potřebnou dobu správce lékárny.
(4) Dočasným správcem podle odstavce 2 a správcem podle odstavce 3 lze ustanovit osobu, u níž jsou splněny podmínky uvedené v § 7 písm. a), b) a d) zákona a jež vykonává nejméně po dobu jednoho roku odbornou činnost uvedenou v § 7 písm. c) zákona.
(5) Dočasný správce ustanovený podle odstavce 2 a správce ustanovený v případech uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) vedou lékárnu na účet národního podniku (oprávněného), správce ustanovený v případě uvedeném v odstavci 3 písm. c) na účet národního podniku.
(6) Správce ustanovený podle odstavce 3 má proti tomu, na jehož účet vede lékárnu, nárok na odměnu ve výši mzdy odpovědného správce.