§ 2
(1) Při přípravě léčiv vydávaných na lékařův (veterinářův) předpis musí být použito jen účinných látek uvedených v tomto předpisu a je zakázáno se od tohoto předpisu jakkoliv odchýlit.
(2) Je-li odůvodněna domněnka, že léčivo je předepsáno nesprávně, je nutno na to upozornit lékaře (veterináře), který je předepsal, a po případě jej požádat o opravu předpisu. Je-li však na předpisu vyznačena naléhavost výdeje nebo je-li nebezpečí v prodlení a není-li dosažitelný lékař (veterinář), který léčivo předepsal, ani jiný lékař (veterinář), který by předpis posoudil, lze připravit nebo vydat léčivo odchylně od předpisu tak, jak by podle zkušeností osoby je připravující nebo vydávající pravděpodobně mělo být předepsáno; tato změna musí být neprodleně oznámena lékaři (veterináři), který léčivo předepsal.
(3) Nejsou-li předepsaná léčiva v zásobě, lze v zájmu včasného zásobení léčivy vydat jiná léčiva přibližně stejného účinku (náhradní léčiva), pokud to ministerstvo zdravotnictví povolí.