Článek 11
Doby podle právních předpisu České republiky a Kanady
1. Nemá-li osoba nárok na dávku proto, že nezískala potřebnou dobu pojištění podle právních předpisů jedné strany, nárok této osoby na dávku se stanoví součtem těchto dob a dob uvedených v odstavcích 2 až 4 za předpokladu, že se tyto doby nepřekrývají.
2.
(a) Pro nárok na dávku podle Zákona o zabezpečení ve stáří Kanady bude doba pojištění získaná podle právních předpisů České republiky považována za dobu pobytu v Kanadě.
(b) Pro nárok na dávku podle Kanadského důchodového programu se doba pojištění získaná podle právních předpisů České republiky v délce nejméně 90 dnů v kalendářním roce bude považovat za jeden rok pojištění podle Kanadského důchodového programu.
3. Pro nárok na starobní důchod podle právních předpisů České republiky:
(a) kalendářní rok, který je dobou pojištění podle Kanadského důchodového programu, se považuje za obdobnou dobu pojištění podle právních předpisů České republiky;
(b) doba pojištění podle Zákona o zabezpečení ve stáří Kanady, která není dobou pojištění podle Kanadského důchodového programu, se považuje za dobu pojištění podle právních předpisů České republiky.
4. Pro nárok na důchod invalidní nebo pozůstalostní podle právních předpisů České republiky se kalendářní rok, který je dobou pojištění podle Kanadského důchodového programu, považuje za obdobnou dobu pojištění podle právních předpisů České republiky.